Florbal je jeho dennodenní náplní. Lukáš Dolejš i v uplynulé sezoně působil hned u tří kategorií. Jako prezident klubu se navíc podílel i na výrazných změnách klubu a výrazně se zapojoval i do struktur Českého florbalu. Našlapanou sezonu jsme s výraznou tváří našeho klubu probrali v obsáhlém rozhovoru.
Luky, jako první se pojďme zastavit u sezony starších žáků, kde si působil jako hlavní trenér. S touhle partou pracuješ již delší čas, jak jsi spokojen s působením v uplynulé sezoně?
S proběhlou sezonou jsem moc spokojený. Jako tradičně na začátku sezony se sejde úplně nová skupina kluků, která se sice zná, ale moc toho spolu neodehrála. Proto je nejdůležitější na začátku vytvořit dobrou partu, která bude fungovat po celou sezonu. To jsme se pokusili na soustředění a já myslím, že se nám to povedlo. Takže to je první velké pozitivum, podpořené tím, že to kluky baví. No a druhá věc je sportovní část. Myslím, že ten kdo nás viděl na začátku sezony a pak na jejím konci, tak musel ten velký posun zaznamenat. Jsem moc rád, že kluci plnili své úkoly a tím se dostali zase o velký kus dopředu. Pohybovali jsme se s týmem mezi prvním a druhým výkonnostním košem a já jsem za to rád, protože nám vyhovovala pestrost soupeřů.
V čem jsi viděl největší herní posun, a naopak v čem největší slabiny týmu?
Posun je v individuálních dovednostech ale i v chápání vlastní hry. Někteří borci opravdu hodně vystřelili s výkoností i osobnostně. Jsem za to moc rád. Hlavně pochopili, že když budou správně a pravidelně trénovat, tak výsledky se vždy dostaví. Slabiny vidím u některých v rychlosti a u některých v zodpovědnosti vůči sobě i týmu.
Výsledkově jste odehráli řadu vyrovnaných bitev, které jste však často těsně ztratili. V čem vidíš příčinu, že se zápasy tohoto typu dost často nepodařilo dotáhnout?
V první řadě chci říct, že výsledky v této kategorii ještě nehoním za každou cenu. Proto spíš se snažíme řešit dané situace se všemi a brát si z toho zkušenosti. Hlavně je důležité se poučit z chyb a brát je jako největší posun vpřed. Proto to prostě někdy nevyšlo, ale my jsme se z toho nehroutili, spíše jsme se naopak poučili.
Řada kluků si zahrála i o kategorii výše. Vnímáš to jako velkou výhodu, že se vraceli s více zkušenostmi a měli větší herní praxi?
To máme nastaveno napříč celým klubem. Vždy čtyři nebo pět hráčů dostane příležitost si zahrát ve starší kategorii. Hráče to obrovsky posouvá ve všem. Získávají více zkušeností a mají motivaci se neustále zlepšovat. Pokud toto uchopí správně, tak to funguje. A já jsem moc rád, že se nám to dlouhodobě vyplácí.
Jaký je teď další plán týmu?
Trénovali jsme do konce června. V červenci nás čeká největší mezinárodní turnaj Prague Games, kde se potkáme se světovými družstvy. Pak bude chvíli přestávka a v srpnu hurá na soustředění. V září už pak začíná soutěž.
Pojďme k juniorům. Další sezona v nejvyšší soutěži a opět z toho bylo play-off. Jak jsi sezonu viděl ty?
Za mě byla tahle sezona velmi vydařená. Zároveň byla hodně odvislá od toho, s jakými hráči jsme zrovna nastoupili. Měli jsme tentokrát velmi silný tým, který byl schopen porazit kohokoliv. A to se také povedlo. Získali jsme skalp superligových a prvoligových týmů a některé jsme dokonce porazili opakovaně. Když jsme byli v plné sestavě byli jsme opravdu silní. A to se ukázalo i na postavení v tabulce a postupu do play off. Co považuji za další úspěch tohoto týmu je fakt, že spousta juniorů si zahrálo za mužské áčko a někteří byli i stabilními hráči kádru. To jen ukazuje na sílu tohoto týmu. Kluci odehráli skvělou sezonu, pro některé to byla poslední v mládežnických kategoriích a nezbývá než jim znovu ještě moc poděkovat.
Nemůžu se nezeptat na začátek sezony, kdy jste porazili doma obhájce titulu, tedy střešovický Tatran. Byl to ten největší okamžik sezony pro tým?
Bylo to hodně silný pro všechny. Vždy jsme s těmito TOP týmy prohrávali a najednou se to povedlo. Těší mě to ještě víc, že ten zápas jsme odehráli opravdu skvěle. Tatran jsme přehráli i po herní stránce, to se fakt počítá. Zůstane v nás tento zápas asi pěkně dlouho.
Skončili jste v tabulce před tak velkými kluby jako jsou Chomutov či superligové Karlové Vary. Jak se ti to poslouchá?
Poslouchá se to moc dobře. Hlavně proto, že vím, kolik za tím kluci nechali dřiny a obětování. Je to výsledek práce celého týmu a dokazuje to fakt, že i tým z malého města a malého klubu dokáže být hodně vysoko. Nikdo to zatím v Milevsku takhle daleko neposunul, to nás taky moc hřeje.
Zastavme se i u mužů, kde si působil jako asistent. První sezona v Národní lize a hned postup do play-off. Spokojenost z tvé role trenéra a prezidenta klubu?
Největší spokojenost je s tím, že jsme postoupili do tak vysoké soutěže a vůbec jsme se v ní neztratili. Ano je to velmi náročná soutěž pro všechny, hráčsky, trenérsky, organizačně i finančně, ale vyplatí se to. Jsem moc rád za hráče, že si můžou takovou soutěž zahrát, a i za diváky, že můžou tuto třetí nejvyšší soutěž přímo sledovat. Myslím, že je to dobré zpestření proti krajským přeborům, které se v Milevsku hrají v jiných sportech. Soutěž byla napínavá až do konce a my jsme zvládli důležité zápasy. Play-off na konci bylo pro mě už jen třešničkou na dortu.
V týmu je stále velká řada odchovanců, někteří to táhnou od úplně nejmenších. Těší tě umístění týmu, jakožto jednoho z hlavních členů vedení, o to více?
To je jasné. Vždyť to je to nejkrásnější, když vidíš celý vývoj hráče, který se ti dostane až do mužského áčka a hraje vysokou soutěž. Je to odměna za nastavení celého sportovního procesu klubu. Je vidět, že jdeme správným směrem, daří se nám vychovávat naše hráče s vysokými kvalitami a nejen sportovními.
V týmu jsi měl hned tři syny. Jak je pro tebe těžké nahlížet na ně neustále pouze v roli trenéra? Přeci jen se ti stalo poprvé, že jsi je koučoval všechny najednou.
Mám to nastavené pořád stejně od jejich dětství. Snažím se vytvářet takové prostředí a možnosti, aby měli pro sportování ideální podmínky. Pořád se snažím jim ukázat fakt, že sport je životní styl a dokáže tě pro život připravit jako nic jiného. Zatím se to daří ve všech kategoriích, kterými prošli. A je pro mě jedno, jestli je to přípravka nebo muži. Jen způsoby se mění. Jsem moc rád, že se letos sešli v jednom týmu. Bylo to krásné na všechny strany. Speciální bylo, když jsme si poté s nimi mohl zahrát, to jsem si moc užil.
Milevsko se stalo městem florbalu. Během základní části jsme měli největší návštěvnost v Národní lize. Jak velkou máš z tohohle radost?
Ohromně mě to těší. Jsem moc rád, že diváci jsou s námi. A že jich letošní sezonu bylo opravdu hodně. Patří jim za to obrovský dík. Ona to opravdu není fráze, že jsou náš šestý hráč. Je to prostě fakt. A vidím to i na hráčích a všech okolo týmu. Hrajeme pro diváky a oni nám dávají velkou sílu. Jsem moc rád, že nás podpořili i v době, kdy se nám moc nedařilo a pomohli nám se zase nakopnout. Jsou zápasy, na které se opravdu nezapomíná. Ještě jednou obrovský dík a věřím, že za námi v září opět přijdou.
Na konci se pojďme trochu odprostit o toho, co se děje mezi mantinely. Klub před sezonou učinil dvě velké změny, logo prošlo rebrandingem a představili jsme i nové dresy. Jak s odstupem času hodnotíš tyto rozhodnutí?
Před tímhle vším byla minimálně půl roku dlouhá, velká diskuze. Některé debaty byly opravdu živé, ale všechny byly koncepční . Vše vedlo k tomu, že jsme k této velké změně odhodlali. A já jsem za to velice rád. Ukázalo se že to bylo správné rozhodnutí a našemu klubu a všem okolo to dalo ještě větší sílu. Takže to hodnotím velmi pozitivně.
