Archiv rubriky: Novinky

Mužské áčko si odvezlo z Memoriálu Petra Adlera čtvrtou příčku

Od pátka 29. do neděle 31. července se ve Strakonicích uskutečnil desátý ročník Memoriálu Petra Adlera. Potřetí v historii u toho nechybělo mužské áčko, které během tří dnů sehrálo hned devět duelů. Turnaj tak posloužil jako první měření před nadcházejícím divizním ročníkem.

Na turnaj do Strakonic odcestovala promíchaná sestava mužů a juniorů. Pro některé mladší hráče šlo dokonce o premiéru v mužském týmu. Došwiháci byli na úvodní den nalosováni do skupiny B společně s okresním rivalem z Písku, Slavií Plzeň a Pelhřimovem, se kterými se během zahajovacího dne utkali. Na úvod turnaje přisoudil los do cesty ambiciózní Písek, kterému měli Milevští rozhodně co vracet. Došwiháci vstoupili do utkání lépe, dokázali si vypracovat během úvodní půle dvoubrankový náskok, který následně rychle po pauze navýšili brankou v oslabení. Písečtí sice dvěma slepenými brankami snížili, trefou do prázdné branky však Došwiháci potvrdili povedený vstup do turnaje. Ve druhém pátečním zápase se milevský celek utkal se Slavií Plzeň. V tomto duelu naopak Došwiháci rychle ztráceli a museli dotahovat. Plzeňští dokonce vedli už o dvě branky 3:1, Došwiháci i přesto zvládli utkání alespoň srovnat, a tak si oba týmy body rozdělily. Závěrečný zápas pátečního dne byl z herního pohledu nejlepším, avšak na body to tentokrát nestačilo. I díky nízké produktivitě si tentokrát vítězství připsal Pelhřimov, který zvítězil 2:0.

Ve skupině B tedy Milevští obsadili celkově třetí příčku, a tak je v sobotu čekala skupina horších celků z úvodního dne. Do Strakonic odcestovala na sobotu velmi rozsáhlá soupiska hráčů. Trenéři Dolejš s Jiříkem sobotní den pojmuli spíše jako teambulding, kdy hráči strávili celý den spolu už od útlého rána. Úvodní duel s Mostem už totiž přišel na řadu v osm hodin ráno. Došwiháci do duelu nevstoupili dobře a rychle prohrávali 0:3. I díky změnám v sestavě se podařilo milevským alespoň urvat ze zápasu jeden bod za remízu 4:4. Nadcházející dva sobotní duely už milevskému celku vyšly o poznání lépe. Těsně před polednem totiž Došwiháci nejprve rozstříleli 7:0 FBŠ Slavii Plzeň a v závěrečném zápase dne následně přehráli i florbalisty z Kadaně v poměru 3:1. Díky těmto výhrám Milevští ovládli svoji skupinu a ve čtvrtfinále je v neděli čekaly domácí Strakonice.

Souboj rivalů z Divize byl od začátku velmi vyrovnaný. Ve tvrdě hraném duelu šli do vedení Milevští v prvním poločase. Málokdo by čekal, že půjde o jedinou branku v zápase. Ani jeden z týmů se již nedokázal prosadit, a tak se mohli radovat Došwiháci, kteří opět po roce zamířili na strakonickém turnaji do semifinále. V něm přišla zřejmě nejtěžší turnajová zkouška, Milevští totiž vyzvali plzeňské FBC, jež v uplynulé sezoně vybojovalo postup do druhé nejvyšší soutěže. Utkání však bylo od startu velmi vyrovnané, Došwiháci se rozhodně svého soka nezalekli a v utkání i dlouho vedli. Bohužel dvě chyby těsně před koncem první poloviny překlopily vedení na stranu soupeře, který si již náskok nenechal vzít a zamířil do finále. Milevské čekal souboj o konečné třetí místo s Pelhřimovem. Souboj o bronz začal téměř ihned po skončení semifinále, Milevští tak neměli moc času na regeneraci, čehož využil soupeř a rychle se dostal do vedení. Došwiháci však nic nezabalili a rychle srovnali. Bohužel v této bitvě rozhodovala koncovka, kterou měli lepší soupeř. I díky neproduktivitě milevského celku se nakonec se zisku třetího místa radoval Pelhřimov, na milevské zbylo místo čtvrté.

I tak se však dá turnaj hodnotit jen pozitivně. Došwiháci zvládli porazit soupeře ze stejné soutěže, tedy divize. Navíc Milevští potrápili i týmy z vyšších soutěží. Během tří dnů sehrál milevský celek devět duelů, které leccos napoveděly před blížícím se startem sezony. Premiéru mezi muži si navíc odbyla řada juniorů, ani jeden z nich se na turnaji rozhodně neztratil!

Svůj pohled na turnaj nabídl i trenér Lukáš Dolejš: Na tento turnaj jsme vyjeli už po několikáté. Koná se v období, kdy nám přechází kondiční příprava do té herní. Tím pádem vždy přivítáme odehrát co nejvíce zápasů s kvalitními soupeři a zároveň tento turnaj bereme jako tmelení nové party na novou sezonu.  Díky postupu do semifinále se nám povedlo odehrát devět zápasů, což je parádní. V jednotlivých zápasech jsme si zkoušeli i různé sestavy a já jsem moc rád, že během těch tří dnů se protočilo velké množství hráčů. Zkoušeli jsme si i jiné varianty řízení zápasu s velkým zapojením hráčů. O výsledek nám v tomto turnaji nikdy moc nešlo, ale na druhou stranu jsme rádi za postup do semifinále. Narazili jsme i na soupeře z vyšších soutěží, což má vždy kladný přínos. Jsem rád, že i samotní hráči si mohli mezi sebou ledacos probrat a věřím, že vše toto nás posune v poslední fázi přípravy a hlavně do startu v novém ročníku divize. Díky všem za předvedené výkony a těším se na další průběh sezony. 

Turnaj zhodnotil také univerzál David Staněk: V rámci letní přípravy jsme opět vyrazili na Memoriál Petra Adlera do Strakonic. Zastoupení týmů bylo letos opravdu kvalitní. Na turnaj jsme odjeli s mladým týmem, ve kterém se nacházeli junioři i dorostenci. Během soboty jsme si udělali důležitou poradu, která nám ukázala hodně věcí. V celkovém součtu nám turnaj vyšel opravdu dobře, i herní projev nebyl z naší strany vůbec špatný. Je škoda, že nám uteklo pódiové umístění, ale rozhodně se nemáme za co stydět.

Sestava: Kahoun, Zeman, Habart, Hejný – Plocha, Čáp, Chalupa, Kotrba, Prokop, Stráňka, Černý, Staněk, Trojáček L., Trojáček J., Dvořák, Keyzlar, Dolejš P., Dolejš D., Hrůza, Volf, Kolín Doubek

Příměstský kemp Došwiháček nabídl plno zábavy a pohybu

Od pondělí 25. do pátka 29. července proběhl napříč celým Milevskem tradiční příměstský kemp Došwiháček. Kvalifikovaní trenéři se v letošním roce starali o dvaačtyřicet účastníků kempu, šest členů dokonce tvořila dívčí složka.

Úvodní den kempu odstartoval úvodním proslovem prezidenta klubu Lukáše Dolejše. Byla stanovená určitá pravidla, která se musely v průběhu kempu dodržovat. Každý účastník navíc obdržel dárek v podobě trička a čepice. Po krátkém povídání se všichni vrhli na sportování. Po rozcvičce se účastníci rozdělili do týmů a předvedli svým novým trenérům své běžecké a koordinační schopnosti. Hned od úvodu kempu byla na dětech vidět velká snaha a hlavně soutěživost. Po vydatném obědě přišel na řadu ten nejkrásnější sport, tedy florbal. Po práci s hokejkou jsme prověřili nové brankáře a nakonec dne jsme si i zahráli. Úplně na závěr pondělí poté přišel souboj ve fotbale mezi trenéry a hráči.

Úterní den odstartoval opět v hale, kde si účastníci vyzkoušeli na jednotlivých stanovištích koordinační a následně posilovací cvičení. Po obědě jsme poté navštívili zdravotní záchranářskou službu v Milevsku, kde jsme absolvovali zajímavou přednášku, kterou vedl, současný hráč mužské béčka, Jakub Prokop. Odpoledne opět patřilo florbalu, když děti ukázaly trenérům, jaký pokrok udělaly.

Středa odstartovala souboji ve všech různých sportech. Děti svedly tvrdé bitvy ve fotbale, házené, kroketu nebo americkém fotbalu. Ještě před oběděm poté děti opět poměřily síly ve florbale, o napínavé souboje nebylo nouze. Odpoledne jsme se poté přesunuli ven, kde přišla na řadu královna všech disciplín, tedy atletikya Všichni si vyzkoušeli hod oštěpěm, běhy na krátké i dlouhé tratě, skok do písku nebo hod medicibalem.

Předposlední den kempu poté dopoledne nabídl velké souboje v běhatlonu, který trenéři pro aktéry připravili. Náročnou trať zvládli S bravurou všichni účastníci, kteří mezi sebou poměřili síly nejprve v týmech a poté v individuálním závodě. Ti nejlepší byli poté v několika kategoriích odměněni. Odpoledne přišlo to, na co se možná děti nejvíce těšily, přesunuli jsme se totiž na milevské koupaliště, kde jsme strávili celé odpoledne a čtvrteční den zde i zakončili.

Rychle to uteklo a přišel pátek, tedy závěrečný den. Jak to již v posledních letech bývá zvykem, tak i letos jsme vyrazili na celé dopoledne do přírody. Děti zde dostaly za úkol postavit si vlastní dráhu ze všeho, co najdou v lese. Projevila se velká vynalézavost a trenéři nevěřili vlastním očím, co aktéři dokázali vymyslet. Po závěrečném obědě poté došlo na bitvy v různých sportech, rozhodující zápas mezi trenéry a hráči ve fotbale a závěrečné posezení. Po společné debatě a rozebrání celého průběhu kempu přišlo na řadu ocenění všech účastníků. Každý si odnesl domů diplom s hodnocením od svého trenéra a malý klubový předmět. Jako každý den poté na konci proběhlo závěrečné protažení, které mělo děti uklidnit a sloužilo i ke správné regeneraci. Na to jsme během kempu pečlivě dbali. Největší odměnou pro trenéry bylo poté to, že se ratolesti vracely zpět ke svým rodičům spokojeni a plni zážitků z celého týdne. V průběhu kempu se o účastníky starali kvalifikovaní trenéři Adam Černý, David Prokop, Pavel Kothera, Matěj Habart, Jaromír Hrůza a samozřejmě Lukáš Dolejš.

Kemp zhodnotil prezident klubu Lukáš Dolejš: Dovolte mi abych jen v krátkosti zhodnotil náš kemp. Jsem moc rád, že se mohl uskutečnit. Jsem moc rád, že se uskutečnil bez jakéhokoliv opatření a tudíž mohl proběhnout na plný pecky. Jsem moc rád, že se uskutečnil s takovým velkým počtem mladých sportovců a bez jediného vážnějšího zádrhele.
V názvu našeho kempu je sportovní kemp. Je pro nás zcela zásadní na Došwiháčku sportu věnovat skoro veškerý čas. Jsem moc rád, že všechny děti toto zvládly a poprvé v historii nám nikdo neodpadl, i když to někdy asi bolelo. Po celý týden jsme se snažili naše sportovce držet v pohybovém zatížení a ukázat jim, že sportem se dá krásně bavit a že při něm získají nové kamarády a novou partu. Toto prostředí se snažíme vytvářet i u nás v klubu a na akcích typu Došwiháček obzvláště. Moc mě těší, že dle zájmu a zaujetí všech během uplynulého týdne se nám to povedlo. Vyzkoušeli jsme opravdu hodně sportovních aktivit a moc mě těší, že pestrost vůbec nikomu nepřekážela.

Jménem klubu bychom rádi ještě jednou poděkovali všem účastníkům a jejich rodičům za účast na kempu. Věříme, že jste si kemp užili minimálně stejně jako my! Už teď vyhlížíme příští ročník!

Nejlepší sezóna za dobu, co hraji florbal, ohlíží se Lukáš Trojáček

Průlomový ročník má za sebou Lukáš Trojáček. Devatenáctiletý útočník bodově táhl jako kapitán tým juniorů, který má za sebou výsledkově nejlepší ročník v nejvyšší soutěži. Zároveň se odchovanec klubu naplno zařadil mezi opory mužského áčka v Divizi, když přispěl čtyřiceti kanadskými body. Nyní však vyhlíží Lukáš novou výzvu, po přechodu na vysokou školu do Prahy se totiž snaží probojovat do kádru extraligových Vinohrad.

Lukáši, výsledkově máte v juniorech za sebou nejpovedenější sezonu. Ty jsi měl možnost absolvovat všechny sezony v juniorské nejvyšší soutěži. Souhlasíš s tímto?
Určitě s tebou můžu souhlasit. Pro mě byla každá ze všech sezón úspěchem, jak v dorostu, juniorech tak v mužích, protože každou sezónou jsme se všichni někam herně i výkonnostně posouvali. Ať byla sezóna lepší nebo horší. Nejenom, že se jednalo o nejpovedenější juniorskou sezónu, ale také to byla jedna z nejnáročnějších sezón pro některé kluky z juniorů, když jsme ještě téměř každý víkend nastupovali pravidelně za mužské áčko. 

Dokázali jste porážet týmy s o dost většími základnami. Co měl tenhle
tým navíc oproti těm předešlým letům?
Řekl bych, že nám hodně pomohla letošní výjimka, kdy půlku sezóny s námi mohli hrát starší kluci z ročníku 2002, díky kterým jsme nasbírali velký počet bodů, a proto si myslím, že jsme tuhle sezónu skončili tam, kde jsme skončili.

Na konci sezony vám uteklo play-off pouze o skóre. Jak moc to mrzelo?
Kde bys hledal příčiny?
Když člověk hraje celou sezónu za dvě kategorie, což obnáší hrát každý víkend nejméně dva zápasy a s oběma kategoriemi máte blízko k tomu hrát play-off, tak určitě jste z menší části rádi, že vám aspoň jedna zodpovědnost odpadla. Mrzelo mě to hodně a určitě to mrzelo i celý tým, obzvlášť když nepostoupíte kvůli skóre. V čem bych hledal příčiny? Jednou z nich je, když nás v půlce sezóny opustili kluci z ročníku 2002, tak se to na našich počtech hodně projevilo, kdy na těžké zápasy jsme museli jezdit sotva na dvě formace a do toho byla půlka týmu doplněna mladší kategorií.

Kromě účinkování v juniorech, jsi odehrál plnohodnotnou sezonu i v
mužském áčku, kde jsi také patřil k nejproduktivnějším hráčům. Jak jsi
byl spokojen se svou sezonou po individuální stránce?
Za mě se jedná o moji nejlepší sezónu za dobu, co hraji florbal. Projevilo se to ve statistikách, tak i v množstvím minut strávených na palubovce díky důvěře trenérů. Mám z toho velikou radost a hlavně sám ze sebe, že jsem se během letní přípravy a celé sezóny dokázal v mnoha věcech zlepšit a dosáhnout pevného místa v první lajně mužského týmu a všechno to úsilí nechat na hřišti. Nakonec mě to dovedlo ke slibným zítřkům.

Jak již bylo zmíněno, působil si i v mužském áčku, které hraje
Divizi. Dají se vůbec Divize s 1. ligou juniorů srovnávat?
Nedají. Jedná se o zcela jiný florbal. V juniorech si toho můžete více dovolit, když hrajete se stejně starými kluky, tak většinou jste na tom po fyzické stránce stejně. V mužské kategorii hrajete proti opravdovým chlapům a ty už nezajímá, jestli vám je osmnáct nebo pětadvacet. Prostě do vás jsou tak i tak. Mnohokrát jsem ležel za mantinelem po soubojích, ale časem si zvyknete a přizpůsobíte se tomu. Nakonec z toho jsou vyrovnané souboje, které pomalu začnete vyhrávat.

Muži také těsně nedosáhli na play-off. Jak by ses zpětně za sezonou
ohlédl?
Zase to byla nejlepší sezóna, kterou potkala mužský tým. Jako nejmladší tým v lize jsme dokázali velké věci proti zkušeným týmům, které hrají tuto soutěž už několik let. Bohužel nám nevyšly zápasy s outsidery, ve kterých jsme zbytečně ztratili cenné body a kvůli tomu jsme přišli o play-off. 

Během několika víkendů jsi odehrál klidně i tři zápasy za víkend.
Kde jsi bral tolik sil?
Nebudu lhát, těch sil někdy nezbývalo už moc a únava byla znát, i když to někdy nemuselo být znát. Když už ale přijdete na zápas a stojíte na tom hřišti, tak chcete podat ten nejlepší výkon a dostanete ze sebe i tu poslední energii, co vám zbývá. Jednoznačně mě nejvíce připravila letní příprava po fyzické stránce, kdy jsme měli velmi intenzivní tréninky. Dále také to, že po většinu času co hraji florbal, tak jsem hrával více zápasů za starší kategorie než je to běžné, takže s fyzičkou jsem nikdy neměl problém a dokázal jsem i v těch nejtěžších chvílích zabrat. Tímto směrem bych chtěl ještě poděkovat své rodině a rodině Honzy Keyzlara za to, že mě vozila z tréninků či zápasů zase zpátky na internát do školy. Jsem všem za to moc vděčný a bez nich by to nešlo.

V juniorech sis zahrál se svým bratrem Jakubem. Jak sis užil bratrskou spolupráci?
Už v předešlých sezónách jsme odehráli v jedné lajně nějaké zápasy spolu, kterých bohužel nebylo mnoho a nasbírali jsme společně body do statistik. Tak i tak jsem si každý zápas užil. Je to skvělý útočník, který ví , jak dávat góly a vždycky to uměl ukázat.

Nyní jsi ukončil studium na střední škole ve Volyni. Jaké jsou tvé další studentské i florbalové ambice?
Mé ambice míří do Prahy ohledně studií i florbalu. Úspěšně jsem se dostal na vysokou školu stavebnictví a architekturu ČVUT a v posledním měsíci a půl se peru na trénincích s ostatními kluky o pozici v sestavě ve Vinohradech, které hrají mužskou Superligu.

Začíná léto, příprava v plném proudu. Stihneš vyrazit i na nějakou dovolenou?
Ano, dovolenou už máme s mojí rodinnou naplánovanou přes rok, kdy pojedeme poznat vnitrozemí Islandu. Nejedná se o dovolenou typu samého válení a odpočívání. Spíše to bude velmi aktivní dovolená s každodenními výšlapy, ale určitě se nějaký ten čas na odpočinek najde.

Lukáši, děkujeme za rozhovor a přejeme ti, ať se ti další florbalové kroky vydaří!

Adam Černý: Byla mi čest být kapitánem takového týmu

Nejmladší tým v lize, nejmladší kapitán. Odchovanec Adam Černý dostal před uplynulým ročníkem důvěru od spoluhráčů, aby přebral volné místo kapitána mužského áčka po Jakubu Mrzenovi. Stále ještě dvacetiletý útočník byl stabilním členem týmu, vynechal pouze dva duely a bodově přispěl pětačtyřiceti body k povedené sezoně. Jak se zpětně ohlíží za prvním odehraným ročníkem v Divizi, jak se mu daří kloubit studium s aktivním hraním či jak hodnotí sezonu starších žáků, které vedl v uplynulé sezoně? To jsme zjišťovali v tradičním posezónním rozhovoru.

Adame, máte za sebou první celý odehraný divizní ročník. V sezoně jste postupem času měnili cíle z pozice ve středu tabulky v útok na play-off, šel tým tedy herně nahoru?
Rozhodně. Na začátku sezony jsme nevěděli vůbec vlastně, co očekávat od sezony. Věděli jsme, že tým má sílu, neměli jsme však téměř možnost poměřit se s divizní elitou, jelikož v předchozí sezoně jsme odehráli pouze pět duelů, to nám moc neukázalo. Sezonu jsme začali výhrou nad silným Pískem, což nám vlilo novou krev do žil. Výrazným faktorem podle mého byl příchod Máry Jiříka do klubu. Dodal naší hře nějakou tvář, začali jsme vše pilovat na tréninku a postupně jsme to přetavovali v zápasech. Bohužel na podzim přišly zbytečné ztráty s ligovými outsidery a nám se play-off vzdálilo. Vše nabralo správný směr od předvánočního duelu v Plzni, kde jsme získali důležité body. Od tohoto momentu si vše sedlo a my se začali přibližovat. Je velká škoda, že jsme to nakonec nedokázali dotáhnout do finiše. I tak to byla skvělá jízda, kterou jsem si užil.

Čím si vysvětluješ ztráty se slabšími soupeři. Podcenění?
Myslím si, že o podcenění určitě nešlo. V té době jsme byli stále v Divizi nováček, tudíž jsme si nemohli moc vyskakovat. Hrála v tom řada okolností. První byla určitě řada nemocí, stále nás trápily karantény či nějaké angíny, takže jsme se nedokázali sejít. Úroveň Divize je kvalitní, proto bylo těžké jezdit v nízkém počtu. Zároveň řada hráčů ještě hrála za juniory, tudíž v některých zápasech jim už nezbývaly síly. Užší kádr nás sužoval, věřím, že to v nadcházející sezoně bude jen lepší.

Před sezonou ses stal kapitánem týmu. Často si musel krotit horké hlavy z řad některych spoluhráčů, jak se ti to dařilo?
Není to rozhodně snadné. Vím, že mám v týmu nějaké vůdčí postavení, které bylo před sezonou upevněno zvolením do kapitánské funkce. Bylo to pro mě něco nového, ze začátku jsem se s tím hodně sžíval. Je pravda, že i já jsem v zápase často horká hlava. Do každého zápasu jdu s velkým odhodláním zvítězit, vždy chci nechat na hřišti vše a pomoci týmu k úspěchu. V uplynulé sezoně jsem se však snažil své emoce brzdit a být naopak oporou pro spoluhráče. Byla to pro mě skvělá zkušenost a klukům děkuji za jejich spolupráci během sezony. Byla mi čest být kapitánem takového týmu.

Bodově ses přičinil pětačtyřiceti body, ovládl si produktivitu. Spokojenost z tohoto pohledu?
Asi ano. Bodů ale mohlo být určitě více, vždycky to může být ještě lepší. Jsem ale rád, že jsem nějak naplnil, co se ode mě čeká, to je sbírání bodů, ať už tvorbou hry v podobě asistencí nebo střílení branek. To že jsem v bodování nahoře mě samozřejmě těší, ale pokud bychom hráli play-off a mně se tolik nedařilo bodově, tak to rozhodně vyměním. Týmový sport je vždycky o týmovém výsledku. Vím, že mám ve své hře řadu nedostatků, na kterých chci zapracovat a v příští sezoně klidně číslo ještě vylepšit.

V sezoně se vám rozšířil realizační tým o Marka Jiříka, jak vnímáš jeho přínos a roli?
Jak jsem říkal, jeho příchod pro klub hodně znamená. Na Márovi je vidět, že dřív působil aktivně jako hráč. Velmi dobře vidí hru, dokáže dobře navnímat styl soupeře a připravit nás na něj. Má jednoznačný styl, který chce praktikovat, který se mně osobně hodně líbí. Doufám, že v nové sezoně na to navážeme a budeme diváky na tribunách bavit florbalem, to je přece nejdůležitější.

Kromě jiného působíš v klubu také jako trenér, v uplynulé sezoně jsi vedl starší žáky. Jak si byl spokojen s průběhem sezony.
Pokud hodnotím tým modrých, se kterými jsem absolvoval turnaje, tak to bylo jako na houpačce. Měli jsme turnaje, které se nám povedly, naopak jsme odehráli také turnaje, kdy jsme v zápasech nehráli dobře. Důležité však bylo, že i díky velkému srdci a bojovnosti kluků jsme se dokázali držet většinu času v elitním výkonnostním koši a sehráli jsme díky tomu řadu kvalitních zápasů s nejlepšími týmy v kraji, to rozhodně kluky někam posunulo. Byl i vidět herní proces na klukách, což nás těší více. Přeci jen v této kategorii by neměly být výsledky hlavní alfa omegou. Moc mě také těší, že naskočila mezi staršími kluky i řada hráčů ročníku 2008, jež si díky tomu vyzkoušeli těžké zápasy. Věřím, že to kluci zužitkují i v nadcházející sezoně. Kaňkou na sezoně je však to, že jsme na několik zápasů odjížděli v nízké počtu hráčů. Karantény, nějaké další nemoci či jiné důvody nám trochu bránily v rozletu, to bude potřeba do příštího ročníku změnit.

V klubu ukončil své působení po sezoně Zdeněk Dušek, se kterým jsi v posledních ročnících působil na lavičce. Jak moc tě mrzí, že končí tahle spolupráce?
Mrzí to opravdu velmi. Zdenda si mě vytáhl, když jsem byl úplný začátečník. Viděl ve mě zřejmě potenciál a od začátku působil jako můj takový mentor. Měli jsme na věci shodné názory, což nám pomohlo ve spolupráci. Zdenda je opravdu velký odborník, opravdu hodně mě toho naučil. Jeho styl trénování a přístupu byl opravdu profesionální. Hráči ho měli moc rádi, chápu však jeho rozhodnutí. Ve sportovním prostředí působil opravdu dlouho, má právo odpočinout si. Ještě bych mu tímto směrem moc poděkoval za vše a budu rád, když zůstaneme v kontaktu i nadále.

Jaký čeká program starší žáky v nejbližší době?
Aktuálně má tým volno, po sezoně jsme trénovali v plném proudu, volno si aktuálně zaslouží a mohou si užít prázdniny. Hráči se určitě rozjedou o prázdninách pryč, tudíž by to ani početně nedávalo smysl. Plnohodnotnou přípravu na nový ročník rozjedeme soustředěním, které je naplánováno v srpnu. Poté se vrátíme do svého režimu. O prázdninách máme však v plánu uskutečnit nějaké bonusové tréninky, o tom se hráči dozvědí v klubové sekci. Těším se na další spolupráci s nimi.

Nedávno klub oslavil desetileté výročí, jak ty vzpomínáš na své začátky?
Je neskutečné, jak to uteklo. Stále mám v živé paměti, jak se mamka dozvěděla, že v Milevsku bude probíhat florbalový nábor. Rozhodoval jsem se v té době jestli zamířím do Tábora či do Milevska, jelikož to mám ze své domoviny na půl cesty. Nakonec jsem se rozhodl pro Milevsko a udělal jsem dobře. Ze začátku jsem bral florbal spíše jako doplňkový sport k fotbalu, postupně mě však začal bavít víc a víc. Byla to skvělá parta, a když jsem se musel rozhodnout co budu dělat, tak zvítězil florbal. Klub ušel obrovský kus cesty, stal se z nás silný regionální klub, na který slyším chválu ze všech stran. Během těch let jsem nasbíral spoustu skvělých zážitků, zkušeností a úspěchů. Věřím, že však nejsou poslední a nějaký ten úspěch si připíšeme i v mužské kategorii.

Víme o tobě, že při studiu kloubíš několik dalších brigád ze sportovního prostředí, prozraď nám, kde všude inicialy AČ pod příspěvky můžeme najít?
Je toho slušná řádka (smích). Hlavně však působím jako redaktor Českého florbalu, kde jsem se už propracoval k nejdůležitějším tématům a vytvářím mimo jiné rozhovory s nejdůležitějšími osobnostmi florbalu u nás. Dále mě poté najdete také na klubovém webu extraligového českobudějovického Motoru, kde mě práce také moc baví. Vždy jsem se chtěl chytit v nějakém klubu na vrcholové úrovni, což se mi teď podařilo. Právě odtud poté moje články odebírají českobudějovické zpravodaje typu Budějovická drbna. Mám rozjeté i další projekty, ale tohle jsou ty největší. Rozhodně se nenudím (smích).

Jak se ti daří kloubit školu a florbal? Přeci jen vysokou školu v Milevsku bohužel nenajdeme.
Samozřejmě to není jednoduché. Studuji na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na Pedagogické fakultě aprobaci Český jazyk a zeměpis. Škola a brigády zabírají spoustu času. I po těch deseti letech mě však stále velmi baví a naplňuje, proto si vždy najdu na tréninky čas. V úvodním roce mého studia bylo však velmi těžké dojíždět v týdnu na tréninky zpět do Milevska. Věřím, že v sezoně nadcházející se mi vše povede vyřešit. Myslím si, že pokud člověk chce, tak se vše dá vyřešit.

Adame, děkujeme za rozhovor. Ať se Ti daří na všech frontách!

Výrazná došwihácká stopa na ODM 2022

Od 26. do 30. června se konala jedna z největších sportovních akcí tohoto roku Olympiáda dětí a mládeže. Do Olomouckého kraje se sjeli nejlepší mládežníci daného kraje v řadě letních sportů. Na této velkolepé akci nechyběl ani florbal, a tím pádem zástupci našeho klubu, kterých bylo hned šest!

Chlapci z Jihočeského kraje si odvezli šestou příčku

Hned čtyři zástupce měl náš klub v kategorii chlapců, kde za Jihočeský kraj naskočil do hry Matěj Habart, Daniel Dolejš, Adam Sláma a Filip Prokop. Jihočeský kraj se ve skupině B utkal s dalšími šesti soupeři, do čtvrtfinále zamířili čtyři nejlepší. Turnaj začal pro Jihočechy skvěle, důležitým vítězstvím nad Královehradeckým krajem. Poté sice přišla porážka od silného Středočeského kraje, následně si však chuť spravili vítězstvím v bitvě s Moravskoslezským krajem, který na předešlé olympiádě vybojoval stříbrnou medaili.

Druhý hrací den měl Jihočeský kraj na programu závěrečné tři duely základní skupiny. Hned v úvodním duelu dne přišel na řadu důležitý duel se Zlínským krajem, po velké bitvě nakonec Jihočeši zvítězili o gól. Následné dva zápasy však chlapcům nevyšly. Díky remíze s Karlovarským krajem a prohře s Ústeckým krajem nakonec dobře rozjetou skupinu Jihočeši zakončili na čtvrtém místě, do čtvrtfinále jim tedy připadl silný výběr Prahy.

Velkého favorita na zisk zlaté medaile vyzval jihočeský tým následující den a byla to velká bitva. Jihočeši bojovali, rvali se jako lvi, nakonec však favorizovaný celek nedokázali přemoci, a tak se poroučeli do soubojů o umístění. Třetí hrací den však přeci jen zakončili výhrou, když rozstříleli Zlínský kraj, což Jihočeský kraj posunulo do boje o historickou pátou příčku. Duel, který se hrál závěrečný den, klukům nevyšel. Ústecký celek šel rychle do vedení, i přes vyrovnaní Jihočechů, si tak tým ze severu Čech vzal vedení zpět a utkání dotáhl do vítězného konce. Jihočeský kraj si tedy odvezl z Prostějova krásnou šestou příčku!

Své zhodnocení nabídl brankář Matěj Habart: Olympiádu bych zhodnotil velmi pozitivně, ať už herně nebo podle prožití společných chvilek se spoluhráči, či s kamarády, protihráči. Měli jsme možnost se s nimi potkávat na hřišti, i mimo něj a hlavně proto jsem si to také užil. Sešli jsme se tam jako jedna velká parta, která bojovala až do úplného konce. Podporovali jsme se navzájem a chodili na společné akce po celý turnaj. To byl hlavní důvod, který nás podle mého takhle stmelil. Co se týče zápasů, tak jsme udělali neuvěřitelný úspěch a skoro jsme přehráli i jednoho z největších favoritů. Uvědomuji si, že jsme vybojovali historicky nejlepší umístění ve florbale za Jihočeský kraj a je mi neskutečnou ctí, že jsem u toho mohl být. Takže jsem rozhodně spokojený. Ještě jednou bych chtěl všem účastníkům poděkovat za to, že jsem s nimi mohl to vše prožít a užít si to! Díky.

Děvčata Jihočeského kraje zakončila turnaj vítězně, na jih Čech putovalo sedmé místo

Ani mezi dívkami Jihočeského kraje nechyběly zástupkyně našeho klubu. V sestava jihočeského výběru jsme nalezly brankářku Adélu Kovářovou a obránkyni Denisu Prokopovou. Narozdíl od svých chlapeckých kolegů, tak děvčata nezačala turnaj vítězně, naopak dvěma porážkami s Královehradeckým a Středočeským krajem. Den však bez zisku bodů nekončily, plný bodový zisk totiž braly v souboji s Moravskoslezským.

Druhý, klíčový den v boji o postup odstartoval soubojem se Zlínským krajem. Velkou bitvu nakonec Jihočesky zvládly a připsaly si důležité body, na které navázaly hned v následujícím duelu s krajem Karlovarským, který přehrály 4:1. Závěrečný zápas skupiny sice jihočeskému výběru nevyšel, to nic neměnilo na tom, že si Jihočeský kraj splnil cíl, zamířil totiž do čtvrtfinále.

Třetí den turnaje však Jihočeškám moc nevyšel. Ve čtvrtfinále s Jihomoravským krajem i v následném duelu o umístění se Středočeským krajem inkasoval jihočeským tým vysoké porážky, což je poslalo do boje o sedmou pozici.

Ani duel o sedmou příčku nezačaly Jihočešky dobře a po prvním poločase prohrávaly o dvě branky. Ve druhém poločase se však dokázaly oklepat a podařilo se jim srovnat. O vítězi duelu tak musely rozhodnout nájezdy, po kterých zavládla radost na straně Jihočeského kraje. Výraznou zásluhu na tom měla také brankářka Adéla Kovářová, která stále v brance týmu při nájezdech. Jihočeský výběr si tak z Olomouckého kraje odvezl krásnou sedmou příčku!

Turnaj nám také zhodnotila brankářka dívčího výběru Jihočeského kraje Adéla Kovářová: V polovině června jsem dostala nominaci na Olympiádu dětí a mládeže, byla jsem neskutečně šťastná, protože reprezentovat Jižní Čechy je přeci jen něco víc. Už na zahájení olympiády byla úžasná atmosféra, která panovala po celou dobu olympiády. Další den po zahájení jsme začali bojovat ve skupině o vysněné play-off a to se nám povedlo. Nejlepší na tom bylo, že jsme poměřili síly proti nejlepším hráčkám z České republiky a určitě jsme se neztratili. Celkově sedmé místo beru jako velký úspěch.

Děkujeme všem hráčkám a hráčům za vzornou reprezentaci našeho klubu! Jsme hrdí na to, jak jste reprezentovali náš klub a samotný kraj!

Došwiháci dávají o sobě vědět na letních turnajích

Letní turnaje jsou v plném proudu a nechybí u toho samozřejmě ani hráči našeho klubu, kteří jsou vidět na všech frontách. I když letošní léto nehájí naši hráči naše klubové barvy, tak i přesto už o sobě dali výrazně vědět.

Letní sezoná plná turnajů odstartovala v průběhu května. Jako první se milevští zástupci představili na menším turnaji v Kralupech nad Vltavou v dresu IBK Grenades, tedy výběrovém týmu složeném převážně hráči z jihu Čech. Tým Grenades prolétl suverénně základní skupinu, když si poradil postupně vysokými výhrami s pražským týmem Black Angels, Roudnicí nad Labem a Petrovicemi. Na své výkony navázali Grenades i ve čtvrtfinále a semifinále, kde vysoký odpor nekladly domácí Kralupy nad Vltavou a následně i Neratovice. Těžší průběh zápasu pocítili Grenades až ve finále, kdy se střetli s Chebem. Do zápasu vstoupil lépe soupeř, když se po pohledné brance ujal vedení. Grenades však ještě zvýšili svoji aktivitu a zaslouženě dokázali utkání otočit na 3:1. Soupeř už pouze korigoval stav, a tak se tým Grenades mohl radovat z ovládnutí turnaje! Do turnaje naskočilo hned pět hráčů našeho klubu, jmenovitě Matěj Habart, Adam Sláma, Filip Prokop, Adam Dvořák a Eduard Chalupa. Trenéři tohoto výběrového týmu byli členové mužského áčka Adam Černý, Matěj Stráňka a Patrik Plocha.

Došwiháci se přičinili o zlato z Nisa Open

Hned za tři týdny poté stejný tým vyrazil na jeden z největších letních turnajů u nás – NISA Open, která se každoročně koná v Liberci. Grenades začali turnaj na výbornou, vítězstvím nad silným týmem složeným z hráčů FBC Liberec. Následně přišly dvě vysoké výhry nad Chrudimí a Roudnicí nad Labem. Ztráta přišla až v posledním duelu skupiny, kdy Grenades remizovali s pražským týmem Wizards. I přesto zisk deseti bodů stačil na ovládnutí skupiny, ještě ten samý den čekalo na Grenades osmifinále. V něm nekladlo větší odpor Ústí nad Labem, a tak zamířili tým s řadou milevských zástupců do čtvrtfinále. V souboji o postup do semifinále potkali Grenades tým složených z hráčů ze všech koutů České republiky Red Bull. Ani ten nezastavil rozjetý celek Granátů, který po výhře 4:2 zamířil do semifinále. Tam vyzvali Grenades opět tým složený z hráčů domácího Liberce. Soupeři však nedali sebemenší šanci, po vysoké výhře 5:0 je čekal finálový boj s výběrem Královehradeckého kraje. Utkání nezačalo pro Grenades dobře a po necelých třiceti sekundách prohrávali. Na to však rychle zareagovali a čtyřmi brankami během tří minut rychle překlopili stav. V dalším průběhu zápasu již soupeře na kontakt nepustili, a tak po závěrečné siréně mohla vypuknout velká radost. I díky řadě členů milevského celku se Grenades mohli radovat z cenného vítězství na jednom z největších turnajů u nás Salming Nisa Open. Jmenovitě se o to přičinili Matěj Habart, Eduard Chalupa, Adam Dvořák, Filip Prokop a Daniel Dolejš, který byl zařazen i do All-Star týmu turnaje. Trenéři výběru byli Adam Černý a Matěj Stráňka.

Milevšťandy na Hummel Open Game

Hráči milevského Došwihu byli vidět i na nedávném Hummel Open Game v Brně a to v kategorii starších žákyň rovnou ve dvou týmech. V dresu pražského celku Black Angels naskočily do hry Anna Čunátová, Denisa Prokopová a Simona Jírovcová. V dresu píseckého týmu poté dvojice Adéla Kovářová a Tereza Vejdovcová. Oba zmíněné týmy na sebe narazily hned v základní skupině, kde se radoval tým Písku, který zvítězil 2:1. Písečandy celkově ve skupině nasbíraly devět bodů a do play-off vstupovaly ze druhé pozice, Black Angels skončily třetí. Ani jeden z týmů si však cenný kov domů neodvezl. Písecký tým sice v osmifinále rozstřílel Ústí nad Labem, ve čtvrtfinále však naopak inkasoval vysokou porážku od Bulldogs Brno a turnaj tedy opustil před branami semifinále. Ve stejné části opustil turnaj i tým Black Angels. Pražský celek nestačil v souboji o elitní čtyřku po velké bitvě na další pražský celek Panthers Praha.

Povedené odpoledne, plné vzpomínek i zábavy. Došwich oslavil deset let své existence

V neděli 12. června proběhla nejvýznamnější událost roku pro náš klub. V milevské sportovní hale a na venkovním hřišti jsme totiž oslavili deset let od oficiálního založení florbalu v Milevsku.

Celý program odstartoval ve dvě hodiny odpoledne proslovem dvou nejvýznamnějších postav našeho klubu, prezidenta Lukáše Dolejše a manažera klubu Jaromíra Hrůzy, které navíc doplnil starosta města Milevska pan Ivan Radosta. Po zhodnocení úvodní dekády klubu, zavzpomínání na nějaké významné klubové momenty a předání dárku pro právě prezidenta klubu, přišla ta pravá oslava. Na venkovním hřišti bylo pro všechny dorazivší totiž připraveno bohaté občerstvení v podobě nápojů i jídla. Menší návštěvníci poté svedli mezi sebou na připravených hřištích vzájemné souboje, po kterých byli prezidentem klubu odměněni medailemi. K dispozici měli všichni také k náhlednutí klubové ročenky od založení klubu, kde našli nejvýznamnější úspěchy zaznamenané prostřednictvím milevských novin. Každý na závěr povedeného odpoledne poté obdržel výroční klubové triko, které mu bude tento významný klubový milník připomínat. Výroční odpoledne jsme si moc užili a věříme, že to nebyla poslední oslava tohoto formátu! Děkujeme všem!

Zároveň bychom rádi poděkovali všem členům i nečlenům, podporovatelům a fanouškům za podporu během úvodních deseti let klubové historie. Společně jsme vybudovali klub s pevnými základy, bez vaší podpory by to nikdy nešlo! Rozhodně však nechceme usnout na vavřínech, věříme, že tohle je pouze začátek!

Celou akci zhodnotil manažer klubu Jaromír Hrůza: Velmi povedená akce, které se zúčastnilo spoustu lidí, současní i minulí členové včetně rodinných příslušníků. Myslím si, že se všichni náramně bavili díky našemu venkovnímu hřišti, kdy jsme vdechli život prostoru nevyužívaného tenisového kurtu za sportovní halou, který se proměnil v krásné posezení s občerstvením a sportovním vyžitím na jednom místě. Celá akce probíhala naprosto podle plánů. Pokud se mám poohlédnout ze široka na celé jubileum, tak je až neskutečné, co se dá vybudovat z party nadšenců, a poté se podívat, kde je klub nyní. Samozřejmě, že obrovskou zásluhu na tom má prezident Lukáš Dolejš, kterému bych chtěl i zde za vše, co pro klub a jeho členy dělá poděkovat, málokdo si to dokáže představit a někdy i ocenit. Proto Luky díky!

Jsem moc rád, že se nás sešlo tolik. Přišlo hodně členů, ale i kamarádů napříč celými deseti lety. Jsem moc rád, že přišli pánové, kteří byli úplně u zrodu klubu. Jsem také rád, že přišli hráči, kteří už třeba nehrají nebo hrají jinde, ale přišli to s námi oslavit. Přišli hlavně také rodiče hráčů, bez z nich by to nešlo. Naším velkým partnerem je město, proto jsem rád, že si našel čas a dorazil pan starosta. Prostě jsem moc rád, že jsme byli zase všichni spolu, opět jsme si dokázali, že Došwich je jedna velká rodina, uzavřel své hodnocení akce prezident Lukáš Dolejš

Bohatou fotogalerii od Tomáš Duška najdete na klubovém FLICKRU!

DM6A0029

Když se k srdíčku přidá výborná parta, tak je zaděláno na úspěšnou sezonu, říká trenér juniorů a mužů Lukáš Dolejš

Již téměř čtrnáct dní polykají junioři společně s mužským áčkem tréninkové dávky v rámci letní přípravy. Je třeba se však ještě ohlédnout za sezonou uplynulou, která pro klub byla z pohledu elitních kategorií tou nejúspěšnější.

Junioři si během sezony dokázali vyšlápnout na kluby, jejichž základny jsou mnohonásobně větší, než je tomu u nás. Mužské áčko odehrálo první kompletní sezonu v celostátní Divizi a okamžitě se zařadilo na špičku soutěže. Pouhý jediný bod poté chyběl nejmladšímu týmu v celé soutěži k postupu do play-off. Jak sezonu viděl trenér obou kategorií Lukáš Dolejš? To jsme s ním v probrali v tradičním posezónním rozhovoru.

Máte za sebou další juniorskou sezonu. Jak jsi jí viděl z tvého pohledu? 
Ta sezona měla dvě trošku odlišné poloviny. Do konce roku 2021 ještě mohli hrát hráči roníku 2002, což bylo na týmu znát, protože už takhle spolu kluci hráli delší dobu. Po novém roce se formoval trošku nový tým a chvíli trvalo, než jsme se zase nadechli. Celkově ta sezona byla velmi úspěšná a mám z toho velkou radost.

Do play-off jste se nedostali pouze o skóre. Jak moc dlouho tohle bolelo?
Myslím, že jenom chvíli. Všichni jsme si pak uvědomili, co jsme dokázali. Hráli jsme vyrovnané partie s týmy z nejvyšších soutěží. Získali velmi cenná vítězství nad soupeři, které jsme nikdy předtím neporazili. A i herní projev byl velmi sympatický, což mi dělalo radost.

Kde se sezona podle tebe lámala?
Lámala se na přelomu roku, jak jsem říkal. Odešli hráči narozeni 2002 a my jsme museli měnit styl hry a zapracovat nové hráče v nových rolích. To nás sice stálo pár bodíků, ale důležitější pro nás je, že ti kluci to celkem zvládli a posunuli se ve své sportovní výkonnosti. Jsem moc rád, že jsme zapracovali řadu dorostenců, věřím, že se nám to vše vrátí v následující sezoně.

Podle počtu získaných bodů šlo však o nejúspěšnější sezonu mezi elitou. Souhlasíš s tím?
Jednoznačně. Sbírali jsme body s velmi těžkými soupeři a to i na jejich hřišti. Toho si moc vážím. Kluci ukázali i velmi silné morální vlastnosti, to se na hřišti vždy projeví. Myslím, že jsme dost soupeřů zaskočili a během sezony si získali velký respekt. Není to tak obvyklé, aby tým z malého města naháněl a někdy i přehrával florbalové giganty. Jsem rád, že se to povedlo právě nám.

Co bylo hlavním pilířem k úspěchu?
V našem klubu je to pořád stejné. Rozhoduje srdíčko, a když se k tomu přidá vynikající parta je zaděláno na úspěšnou sezonu. Samozřejmě kluci museli být velmi dobře připraveni po kondiční stránce. To jsme v létě opravdu odmakali poctivě a vyplatilo se. Většina hráčů jde s námi od malička a projevuje se celý tréninkový proces napříč klubem. Za to jsem moc rád.

Jak se uplynulá sezona lišila od těch předešlých?
Jednoznačně ji ovlivnila pandemie koronaviru. Neustálé karantény či onemocnění výrazně vstupovali do složení týmu v jednotlivých zápasech. Opravdu to byl někdy boj větší mimo hřiště. Poskládat tým aspoň v přijatelném počtu bylo mnohdy velmi obtížné. Někteří kluci hráli i ve dvou kategoriích a opravdu měli naloženo. O to víc přede všemi smekám klobouk.

Co letošní tým charakterizovalo a jaké byly jeho přednosti a slabiny?
Učitě dobrá parta a srdíčko. Do každého zápasu jsme se šli poprat o vítězství a nechat na hřišti všechno. Myslím, že jsme vynikali v rychlém přechodu do útoku z velmi dobře zabezpečené obrany. Když k tomu přidám pohotové zakončení, tak to bylo krásné podívání. Co mě zklamalo byl přístup některých kluků z rezervního týmu, kteří nebyli tak poctivý v přístupu, jak jsem očekával. To je pro mě taková menší kaňka.

Působil jsi zároveň i jako trenér mužského áčka. Jak těžké bylo skloubit dohromady obě kategorie?
Jsme menší klub, a tak provázanost mezi kategoriemi je důležitá. Já v tom vidím jenom pozitiva. Kluci si zahrají za starší kategorii a získávají hodně zkušeností. To je posouvá, i když je to někdy velmi náročné. Někteří borci odehráli i tři zápasy za víkend, to je opravdu velký počet. Jestli se ptáš na mě, tak to jde dobře. Všechny kluky dobře znám, a tak vím, jak s nimi pracovat během zápasů v obou kategoriích.

Sezona mužského áčka dopadla také těsným nepostupem do play-off. V první kompletní sezoně z toho hned bylo umístění v horních patrechtabulky. To se asi hodnotí povedeně, že?
Určitě. Kdo by na začátku sezony čekal, že skončíme takhle vysoko. Byla to povedená sezona. Ale hlavně sezona, kterou jsme poprvé komplet odehráli v Divizi. Strašně moc nám to dalo. Zpracovali jsme řadu pozitivních i negativní věcí, rozhodně se máme se od čeho odpíchnout v sezoně nové. Celostátní soutěž je prostě něco jiného, já pevně věřím, že nás uplynulá sezona posune dál.

Během sezony ti na lavičku přibyl parťák v podobě Marka Jiříka. Změnila se nějak tvoje role?
Mára je dobrý strateg, dobře čte hru. To doplnění bylo skvělé pro všechny strany, já jsem za něj moc rád. Dobře se doplňujeme a věřím, že naše dvojice dá klukům ještě více do nové sezony.

Výrazněji rozhodly o nepostupu do play-off ztracené body v průběhu podzimu s papírově slabšími soupeři, souhlasíš se mnou?
Určitě ano. Tam se to podle mě lámalo. Ztráty bodů s týmy ze spodku tabulky se prostě nesmí stávat, pokud chceme zase pomýšlet na nejvyšší patra. To je jednoznačné poučení do nové sezony. Chce to však mít širší kádr, abychom na zápasy nejezdili v různě poslepované sestavě o deseti lidech, což se asi dvakrát stalo. Bohužel nemocem neporučíš. Víme o tom a změníme to.

Jaké bys vyzdvihl přednosti mladého divizního týmu, a kde naopak byly nedostatky?
Jak jsi říkal, jsme velmi mladý tým, myslím že nejmladší v celé soutěži. Takže občas jsme ještě hráli takovým juniorským způsobem, což někdy ještě zafungovalo, ale spíš to nebylo dobře. Na druhou stranu to mládí beru jako výhodu. S řadou hráčů jdu od mladších žáků, ti kluci už toho mají po sportovní stránce hodně za sebou. Je to velmi úspěšný mládežnický tým, až tomu dáme dospělácké parametry, tak to bude šlapat ještě víc. Už druhá půlka sezony ukázala, že to půjde a budeme to umět. Je to skvělý tým, já mu hodně věřím.

V posledním zápase ligové sezony s Pískem se rozhodovalo o postupu do play-off, zápas se odehrál před výbornou kulisou. Bylo to správné završení sezony, avšak s hořkou tečkou na konec.
Ten zápas byl výborný, měl náboj, šlo o hodně. Hodně tomu udělala také skvělá kulisa z obou fanouškovských táborů. Takové zápasy potřebujeme hrát, abychom se co nejvíce obouchali a nabrali zkušenosti. V budoucnu nás takových zápasů čeká určitě mnoho a já se na ně moc těším.

Projde kádr před novou sezonou výraznějšími změnami?
Kádr se nijak extrémně měnit nebude. Věříme klukům, kteří zde hrají již několik let. Jednáme o příchodu jednoho hráče, který by byl jistě přínosem pro tým, věřím, že se to podaří. Po povedené sezóně je naopak zájem o naše hráče, uvidíme, jak to celé dopadne. Určitě však nepůjdeme cestou přivádění řady hráčů odjinud, kádr chceme jen doplnit. Jsem si jist, že kluci naši důvěrou v nové sezóně splatí.

Jaký je nyní program. Odstartovali jste nedávno letní přípravu. Co tým čeká?
Kluci měli dostatečné volno, aby se odreagovali. Spousta z nich dělalo maturitu nebo zkoušky na vysokých školách. Měli jsme dlouho dobrovolné tréninky, kdo měl zájem a chuť, tak dorazil. Od startu června do toho začínáme šlapat naplno. Čeká na nás spoustu výzev, a jak znám došwihácké srdíčko, tak se všichni na to moc těšíme. Věříme, že budeme mít i nadále spoustu tak skvělých fanoušků, jako tomu bylo v uplynulé sezoně, za což bych chtěl moc poděkovat. Věřím, že nás čeká ještě o stupínek lepší sezona, než ta předchozí.

Luky, mockrát děkujeme za rozhovor. Ať se všechny přání v nové sezoně naplní!

Mladší žáci zakončili sezonu třemi výhrami

V sobotu 9. dubna přišel na řadu závěr sezony pro mladší žáky. Svěřenci Jaromíra Hrůzy zakončili sezonu na domácím hřišti, kde se v rámci 2. výkonnostního koše utkali s Netolicemi, Pískem a Meťákem České Budějovice. Došwihákům vyšel turnaj na jedničku, se sezonou se rozloučili třemi výhrami!

Úvodní duel s Netolicemi byl od začátku velmi vyrovnaný, oba týmy si hned od úvodu tvořily řadu šancí. Vyrovnané utkání postupně přebírali do své režie Došwiháci, kteří si sledem rychle vstřelených branek po sobě vytvořili klíčový náskok, který dokázali udržet až do konce zápasu a dojít si pro vítězství.

Ve druhé bitvě na turnaji svedli Milevští souboj s okresním rivalem z Písku. Svěřenci Jaromíra Hrůzy navázali na výkon z prvního duelu, po pěkných akcích přidávali jednu branku za druhou a i z druhého zápasu si odnesli vítězství.

Souboj s Meťákem České Budějovice začal opatrněji. Došwiháci se rychle dostali do vedení, které si udržovali. Ani v tomto zápase nenechal milevský celek nic náhodě, postupně si začali Milevští vytvářet více šancí, které dokázali proměnit. I třetí utkání tak k radosti mohutně povzbuzujících rodičů dotáhli do vítězného konce a zakončili tak sezonu nejlepším možným způsobem, třemi výhrami!

Hodnocení turnaje od trenéra Jaromíra Hrůzy: Výhry se vždy hodnotí daleko lépe, ale tady si troufnu řici, že jsme vyhráli všechny zápasy zcela zaslouženě. Když srovnám naší hru v září a dnes, tak musim všechny pochválit, protože je vidět posun u každého hráče. Zvláštní pochvalu musím vyseknout také holkám, které se mezi kluky opravdu vyhrály a udělaly obrovský skok, také se utvořila krásná fungující parta, která má budoucnost. Doufám, že jsme položili pevné základy hry do dalšího období. Ligová sezóna sice skončila, ale pokračujeme dál v dobré práci, abychom se připravili na nadcházející květnové turnaje. Děkuji všem hráčům a hráčkám za nasazení se posouvat, také všem rodičům za jejich příkladnou podporu.

Sestava: Balážová – Černá, Fischerová, Čunátová, Jírovcová, Vácha, Fara, Šoul, Dušek, Koudelka, Fridrich, Štolz, Kripner

Fotogalerie ze zápasu s Netolicemi ↓

DM6A6887

Junioři B si z Tábora odvezli plný počet bodů

V sobotu 26. března vyjela rezerva juniorů k dalšímu dvojzápasu. Tentokrát do nedaleké nové sportovní haly v Táboře. Nutno říci, že do Tábora vyjela sestava velmi poslepovaná, jelikož nastoupilo do pole pouhých osm hráčů, z toho valná většina výpomoc z hlavního týmu juniorů nebo dorostenců.

V prvním zápase čekala milevskou družinu velká výzva, do cesty se totiž postavil ne příliš oblíbený soupeř – Strakonice, které k zápasu přijeli také v nízkém počtu hráčů. Utkání začalo lépe pro modrobílé, kteří bez nějakých větších komplikací zkušeně hlídali průběh zápasu, po povedených akcích došli k pohodlnému vysokému vítězství 14:6. Strakoničtí se začali nejvíce gólově prosazovat ve třetí třetině, to jim ale pochopitelně na body stačit nemohlo. Došwiháci předváděli pohledné kombinace a zápas si naplno užili.

Los sobotního hracího dne však nebyl pro Došwiháky příliš milosrdný. Sotva došli do šatny a posílili se rychlými cukry, už za dvacet minut nastupovali k dalšímu utkání. Tentokrát změřili síly s největším favoritem Jihočeské ligy juniorů, tedy s okresním rivalem z Písku. Úvod zápasu byl velmi vyrovaný a energický ze strany Písku, který měl i velkou převahu, co se počtu hráčů týče. Ani to však milevské srdnaté bojovníky nezastavilo. První třetinu zápasu s Pískem po gólu Adam Dvořáka opanovali. Písecké po celé utkání trápila koncovka. V okresním derby trefovali ve vyložených šancích tyče, či své dělovky mířili mimo zařízení milevské opory Petra Šimáka, a tak modrobílí trestali. V poslední vteřině druhé třetině vstřelil druhý gól po pěkně umístěné střele Daniel Dolejš. Ve třetí třetině hned z úvodu přidal pojistku v podobě dvou gólů Jan Keyzlar. Písečtí sice stačili ještě snížit vedení milevského celku, vyrovnat se jim už nepodařilo. Došwiháci si tak z Tábora odvezli cenný zisk šesti bodů, o důležité body okradli první Písek i druhé Strakonice. Díky stoprocentní sobotě se Došwiháci přiblížili v tabulce na dosah čtvrtému Meťáku České Budějovice. Možnost

Další možnost zlepšit svoji bodovou bilnaci budou mít svěřenci trenérů Lukáše Dolejše a Zdeňka Plochy tuto sobotu, kdy je čeká domácí dvojzápas. Od půl třetí odpoledne vyzvou Došwiháci Tábor, od půl šesté na ně čeká opět celek z Písku. Doražte kluky podpořit do haly!

Sestava: Šimák – Chalupa, Schorník, Trojáček – Keyzlar, Dvořák, Dolejš, Novotný, Krejča

Hodnocení zápasu od trenéra Lukáše Dolejše: Na tyto dva zápasy jsme jeli bohužel jen s devíti hráči v sestavě. Nicméně všichni co jeli, vyrazili si zahrát pro radostm, což bylo od začátku vidět. Oba soupeře jsme porazili a navíc předvedli pár krásných akcí, po kterých padaly naše branky. Podržel nás i brankář Petr Šimák. Hrálo se v krásné nové hale, takže se dá říci, že jsme měli moc pěknou sobotu.

Dorostenci trápili Havlíčkův Brod, nakonec však pro ně sezona skončila

V sobotu 19. března vyjeli naši dorostenci do Světlé nad Sázavou, aby ve druhém kole play off změřili síly s tamním domácím celkem Havlíčkova Brodu. Došwiháci doposud měli s tímto soupeřem zápornou bilanci v základní části. V sobotní bitvě se to pokusili změnit a zajistit si účast v osmifinále nejvyšší soutěže.

Havlíčkobrodští, jak už je o nich známo, bývají na své zápasy dobře připraveni a nabuzeni. Tentokrát ale přišla ukrutně studená sprcha od Došwiháků, kteří si v první třetině rozhodně nebrali servítky a trestali každou chybu domácího celku. Už po padesáti vteřinách skóroval z dorážky Adam Dvořák. Nadále byli aktivnější milevští, kterým se první třetina skvěle vyvedla. Další trefu zapsal po pěkné akci Habarta Filip Baťala. Další rána přišla pro domácí v posledních třech minutách úvodní periody, když skóroval nejprve přesnou střelou Trojáček, který donutil brankáře Fridricha opustit klec. Novic v havlíčkobrodské brance však dlouho neudržel čisté konto, když ho překonal Dvořák. Modrobílí tak zahnali opařené Draky do šaten za stavu 4:0.

Do druhé třetiny ale jakoby vstoupil jiný domácí tým. Najednou bylo soupeře plné hřiště a vedlo to bohužel i k brankám. Nejprve snížil Hlaváč, a poté si dvě trefy připsal obránce Vidaillac. Došwiháky pravděpodobně srazil především moment, kdy nebyl Schorníkovi uznán gól, onen hráč místo gólových radostí usedl na trestnou lavici za vysokou hůl. Danou přesilovku tak domácí využili a místo dvoubrankového vedení tu bylo srovnání v podání Harta na 4:4. Ke vší smůle se ještě do přestávky povedlo domácímu celku skóre otočit. Chybu při vlastní přesilovce Došwiháků využil Křepinský. Z této přesilovky však neodešli naprázdno ani hosté, kteří zásluhou Chalupy skóre srovnali na 5:5.

I do třetí části vstoupili lépe domácí. Hart zakončil přesně do růžku – 6:5. Pak ale čekala Došwiháky přesilovka. Dvořák našel kapitána Dolejše, jenž se nemýlil a dorovnal skóre. Sledovali jsme vskutku napínavý zápas s vysokým tempem až do konce. Pak se ale skóre zlomilo ve prospěch domácích. Po vedoucí brance Hlaváče byli na koni a následně přidali další dvě branky už na 9:6. Milevským se podařilo vstřelit ještě důležitý gól v poslední minutě utkání, kdy křídla Trojáček s Dvořákem sevřeli za brankou jednoho z beků Brodu, prvně jmenovaný po rychlém objetí brány zakončil na konečných 9:7. Znamenalo to tedy, že Došwiháci museli ve druhém zápase zvítězit o dvě a více branek. 

TJ SOKOL HAVLÍČKŮV BROD ERUPTING DRAGONS – FBC DOŠWICH MILEVSKO 9:7 (0:4, 5:1, 4:2) 
Branky asistence: 17. Hlaváč (Bureš), 19. Vidaillac (Křepinský), 26. Vidaillac (Muhlfait), 28. Hart (Holas), 29. Křepinský (Hart), 32. Hart (Hlaváč), 38. Hlaváč (Bureš), 43. Křepinský (Holas), 44. Holas (Křepinský) – 1. Dvořák (Dolejš), 6. Baťala (Habart), 12. Trojáček (Dvořák), 14. Dvořák (Dolejš), 29. Chalupa (Trojáček), 34. Dolejš (Dvořák), 45. Trojáček (Dvořák). 
Diváci: 67.

Uplynula asi hodina od závěrečné sirény prvního utkání, týmy se na stejném bitevním poli ve Světlé utkali podruhé. Opět se start utkání vydařil lépe Došwihákům. Do vedení je poslal z dorážky Jakub Trojáček. Jenže asi minutu poté rozjásal domácí početné publikum Bureš, který si připsal i další branku Draků na 2:1. Došwihákům už ubývaly síly, projevilo se to i ve hře.

První třetinu se ještě drželi, ale ve druhé už propuklo červeno-černé peklo a na intenzitě tvrdosti hry začalo přibývat. Další branku přidal Hart, a to se pak Došwihákům už jen stěží vedlo dorovnat. Šance na to byly, avšak skoro všechny končili na bezchybném brankáři domácích, který svůj tým ve druhém zápase série velmi dobře podržel. Následně domácí přidali další tři branky v rozmezí tří minut.

Po druhém dějství již bylo zřejmé, že Došwiháky čeká poslední třetina sezóny, Pro některé hráče 2005 i poslední třetina v dorostenecké kategorii. V ní se domácí prosadili po gólech Vidaillaca, Milichovského a Bureše ještě třikrát v posledních pěti minutách utkání. Nepopulární desítku už sice svěřenci trenérů Trojáčka s Habartem nepřipustili, ale i tak odcházeli se sklopenou hlavou. Nemají se však za co stydět, favorita v prvním zápase málem obrali o první bod série. Sezona se jistě bude hodnotit pozitivně.

TJ SOKOL HAVLÍČKŮV BROD ERUPTING DRAGONS – FBC DOŠWICH MILEVSKO 9:1 (2:1, 4:0, 3:0) 
Branky a asistence: 8. Bureš (Malina), 15. Bureš (Muhlfait), 18. Hart (Křepinský), 25. Vidaillac (Hart), 26. Bureš (Muhlfait), 27. Křepinský (Bureš), 40. Vidaillac, 41. Milichovský (Muhlfait), 44. Bureš – 6. Trojáček (Dolejš). 
Diváci: 47.

Sestavy: 
TJ Sokol Havlíčkův Brod Erupting Dragons: Fridrich (Dolejš) – Nepraš, Bureš, Milichovský, Kolář, Schleichert, Muhlfait, Holas, Baum, Křepinský, Hart, Hlaváč, Malina, Vidaillac. 
FBC Došwich Milevsko: Habart, Hejný – Novotný, Schorník, Chalupa, Prokop – Trojáček, Dolejš, Dvořák, Heřmánek, Baťala.

Jak viděl celý dvojzápas trenér Michal Trojáček? První zápas začal pro nás výborně. Díky důrazu při zakončení a zodpovědné práci v obraně jsme první třetinu vyhráli. Ve druhé třetině soupeři nastartoval své motory a začal náš náskok stahovat. Druhou třetinu vyhráli o jednu branku. Tlak soupeře nepolevil ani ve třetí třetině. Snažili jsme se konečný výsledek srovnat, ale nedařilo se proměňovat pod tlakem vyložené šance. Druhý zápas již byl jednoznačnou záležitostí Havlíčkova Brodu. Došly nám síly, i když jsme měly šance, tak se nedařilo je proměňovat. Za to soupeři síly neubývaly a branky k nám padaly. Draci tento druhý zápas jasně vyhráli a zaslouženě zamířili do osmifinále. Klukům děkuji za vydařenou celou sezonu. Cíle jsme si splnili, Play-off byl bonbónek na dortu. První kolo play-off se nám jednoznačně vydařilo na domácí půdě. Je jen škoda, že se nám nepodařilo se přehoupnout přes druhé kolo. I tak máme za sebou skvělou sezonu a můžeme se začít připravovat na sezonu následující.


Mladší žáci opanovali svůj výkonnostní koš

V sobotu 19. 3. vyrazili mladší žáci ke svému dalšímu turnaji do Soběslavi, kde se poměřili s Českým Krumlovem, Florbalovou akademií České Budějovice a domácí Soběslaví.

Jako první vyzvali Milevští tým z Českého Krumlova. Vyrovnaný duel, ve kterém se představili dva nejlepší celky na turnaji, nakonec skočil remízou. Došwiháci se následně utkali s domácí Soběslaví. V tomto duelu milevský celek potvrdil roli favorita, po pěkných akcích přidávali svěřenci Jaromíra Hrůzy jednu branku za druhou. Výsledek duelu se nakonec zastavil na výsledku 9:5, Milevští si tak připsali první vítězství na turnaji. To ale nebyla poslední výhra na turnaji. V závěrečném duelu na turnaji nedali Došwiháci šanci Florbalové akademii z Českých Budějovic. Díky dobré defenzivní milevský celek nedovolil protivníkovi ani jednou skórovat. Naopak Došwiháci do soupeřovo sítě nasázeli čtyři přesné trefy, díky kterým se mohli radovat z druhého vítězství.

Došwiháci na turnaji nepoznali hořkost porážky, dvakrát se radovali z výhry, jednou odešli se soupeřem smírně. Díky úspěšným výsledkům se Milevští zaslouženě posunou pro příští turnaj do vyššího koše!

Sestava: Balážová – Fischerová, Kripner, Koudelka, Jírovcová, Fridrich, Vácha, Fara, Červenka, V. Kodad, Z. Kodad, Prášek, Soul

Komentář k turnaji od trenéra Jaromíra Hrůzy: Jsem rád, že jsme si ve třetím koši mohli zlepšit náladu, zahrát si, zastřílet a začlenit i mladší kluky, kteří nehrajou tak pravidelně. V jediném zápase proti Č. Krumlovu jsme pouze remizovali. Tento zapas jsem očekával jako nejtěžší a to se také potvrdilo. Krumlov je velmi houževnatý soupeř a vždy nás dokáže hodně potrápit. Jsem rád, že jsme v zápase makali na plno a nakonec remíza je dle mého zasloužená pro oba týmy. Pro nás je to opět nastavené zrcadlo pro zlepšení v trénincích. Na jednotlivých hráčích je vidět posun, za to jsem moc rád, nicméně stále máme kus práce před sebou. Chtěl bych na závěr poděkovat celému týmu za nasazení a odvedený výkon, pak také rodičům za podporu a kulisu.