V neděli 4. září naplno pokračoval Pohár Českého florbalu 3. kolem. Nechyběli u toho ani Došwiháci, které po postupu přes Jindřichův Hradec čekala výzva v podobě ambiciózního okresního rivala z Písku. Duel byl naplanován na hřiště soupeře, úvodní hvizd zápasu zazněl v 18 hodin.

Povedenější vstup do zápasu měli Milevští, kteří si díky své aktivitě vypracovali hned ze startu zajímavé šance, ani jedna se však nepodařila proměnit, a tak trestal soupeř. Po chybně rozehrané standardní situaci se dostali Písečtí do přečíslení a zásluhou Prokopce i do vedení. To však netrvalo dlouho. Hned po dvanácti sekundách totiž skóre dokázal srovnat Lukáš Trojáček. Ve své aktivitě svěřenci trenérské dvojice Jiřík, Dolejš pokračovali i ve zbytku úvodní části. Odměněni za to byli ale pouze jednou brankou, tu vstřelil Jan Keyzlar, který využil těsně před jejím koncem přesilovou hru.

Úvod druhé periody nabídl podobný obrázek. Došwiháci pokračovali v nastolené hře, která přinesla další trefu. Po spolupráci sourozenců Trojáčkových se prosadil mladší z nich Jakub, pro něhož šlo o premiérovou trefu v mužské kategorii. Postupem času se však hra začala vyrovnávat, Milevští ustoupili ze své aktivity, čehož se snažil soupeř těžit. I přes několik šancí se domácímu Písku do druhé pauzy skórovat nepodařilo, Milevští si tak odnášeli nadějný náskok.

Ve třetí části Písečtí ještě zvýšili svoji útočnou aktivitu, čehož nakonec dokázali vytěžit srovnání. Během pouhých čtyř sekund se prosadili Mikeš s Králíkem a milevský náskok byl smazán. Do konce základní hrací doby zbývalo více než jedenáct minut, branka však ani na jedné straně nepadla. A i přesto že na konci zápasu měli Písečtí výhodu přesilové hry. Díky obětavost milevských a Kahounovi v brance se však obrat nekonal.

Prodloužení pokračovalo ve svižném tempu, oba týmy to rozbalily naplno. Šance na obou stranách však končily na brankářích. Ani Milevští nenaložili úspěšně s nabídnutou šancí v podobě přesilovky, a tak drama před 155 diváky musely rozhodnout samostatné nájezdy.

Došwiháci zachovali chladnou hlavu. Hned úvodní trojice milevských exekutorů byla totiž úspěšná. Postupně se prosadili Jakub Loskot, Adam Černý a Jan Keyzlar. V brance poté dopustil soupeři pouze jednou nájezd proměnit Miloš Kahoun, a tak na straně milevského celku mohla vypuknout velká radost. Došwiháci zvládli velké derby a mohli se radovat z postupu do 4. kola, kde vyzvou Říčany!

Sestava: Kahoun (Zeman) – Keyzlar, Chalupa, Plocha, Čáp, Kotrba, Loskot Jan, Stráňka – Černý (C), Loskot Jakub, Dolejš, Trojáček L., Staněk, Trojáček J., Dvořák, Hrůza, Kolář

Jak viděl duel trenér Marek Jiřík? Skvělé utkání z obou stran. Do zápasu jsme vstoupili daleko líp než Písek a první třetinu jsme jasně dominovali na hřišti. Bohužel jsme na výbornou první třetinu nedokázali navázat a Písek se začal dostávat do zápasu. Celý zápas nás srážela naše efektivita v zakončení. Nájezdy už jsou klasická loterie, která vyšla i díky skvělému Milošovi Kahounovi v bráně. Jsem rád, že jsme derby zvládli a těšíme se na další kolo v poháru. 

Duel zhodnotil také strážce milevské svatyně Miloš Kahoun:
Skvělý zápas, kde se nám podařilo utéct soupeři na rozdíl dvou branek. Bohužel jsme potom v dostali dvě slepené branky a soupeř se vrátil do hry. Naštěstí jsme dokázali v závěru ubránit oslabení a skvěle zabojovali i v prodloužení. Krásný zápas, který měl snad vše, jsme rozhodli v nájezdech a těšíme se na další kolo. Budeme chtít postoupit dál a dostat tím do Milevska zvučného soupeře. 

Na výhru v okresním derby budou chtít Došwiháci navázat již tuto sobotu, kdy odstartuje nový divizní ročník. Milevští se představí od 18 hodin na domácí palubovce, hostit budou nováčka soutěže ze Soběslavi. Přijďte kluky podpořit přímo do haly!

Předposlední srpnový víkend odstartovala hlavní část nového ročníku Poháru Českého florbalu. Nechybělo u toho ani naše mužské áčko, které v rámci 1. kola zamířilo do Pelhřimova, kde během soboty a neděle bojovalo proti kvalitním soupeřům o postup do další fáze.

Pohárová cesta pro milevský celek odstartovala v sobotu těsně po poledni, soupeřem svěřencům trenérské dvojice Dolejš – Jiřík se stal Meťák České Budějovice. Start Došwiháci vůbec nezachytili, soupeř byl všude rychleji, jejich chuť zaskočit favorita byla velká a i díky dlouhé početní výhodě si dokázal vypracovat náskok 4:1. Od tohoto momentu se však vývoj na hřišti začal měnit. Došwiháci zareagoval na nepovedený začátek nejlépe, jak mohli. Díky zvýšené aktivitě se milevskému výběru podařilo skóre obrátit na svoji stranu. Do konce zápasu se soupeři již nepodařilo vstřelit žádnou branku, naopak Došwiháci jich od stavu 1:4 nasázeli do sítě soupeře hned sedm, a tak zapsali na úvod výhru 8:4.

Ve druhém sobotním duelu čekal na milevský tým poněkud těžší oříšek. Vyzvali totiž velkého favorita skupiny, domácí Pelhřimov. Utkání mělo od začátku velké tempo. Milevští do něj vstoupili výrazně lépe než do prvního sobotního duelu a rychle se dostali do vedení. Soupeřova odpověď však netrvala dlouho a rychle se mu podařilo skóre otočit. Do konce první třetiny se však milevskému týmu podařilo srovnat stav. Rozhodující momenty duelu přišly ve druhé třetině. Z bitvy u mantinelu dokázali Pelhřimovští vydolovat kotouč a dostat se do vedení. Za necelé tři minuty navíc domácí utekli při přesilovce Došwiháků a navýšili náskok. Během třetí části Milevští bojovali o zdramatizování, neustále dotahovali, zkušení domácí si však už vítězství nenechali utéci.

Sobotní sestava: Hejný – Plocha, Kolín, Chalupa, Stráňka, Keyzlar, Černý, Dolejš, Dvořák, Doubek, Loskot, Heřmánek, Volf

Nedělní dvojboj odstartovali Došwiháci soubojem s týmem nazývaným Texas Longhorns. Utkání mělo od startu jasného krále, Došwiháci šli rychle do vedení, které postupně navyšovali. Během většiny duelu drželi Milevští balonek na svých holích a mohli si tak vyzkoušet rozehru či další situace. I díky pohledným akcím nakonec dotáhl milevský celek zápas k výhře 12:0. Mladý brankář Adam Hejný si tedy zapsal vychytané čisté konto!

Celý program 1. kola Poháru Českého florbalu zakončili Došwiháci bitvou s tradičním rivalem ze Strakonic. Do duelu Milevští dobře vstoupili a ujali se vedení 2:0. Soupeř sice dokázal snížit, do úvodní sirény však milevský tým opět odskočil na rozdíl dvou branek. Utkání od začátku provázely velké emoce, kterým jako první podlehli Milevští, čímž nabídli soupeři přesilové hry. Ani jedna se však soupeři nepodařila využít. Během druhé části se prosadili oba celky jednou, a tak si Došwiháci odnášeli do poslední třetiny dvoubrankový náskok. Ten se jim však nepodařil udržet. Soupeř dokázal využít nepozornosti milevských a dvěma brankami během necelých dvou minut na konci zápasu srovnal. I remíza však stačila milevskému týmu k uhájení druhé pozice ve skupině a zajištění tedy lepší výchozí pozice do dalšího kola.

Nedělní sestava: Kahoun, Hejný – Plocha, Čáp, Chalupa, Kolín, Heřmánek, Loskot, Doubek, Keyzlar, Dolejš, Dvořák, Volf, Staněk

Jak byl spokojen s průběhem prvního kola Lukáš Dolejš? Pohárový víkend se nám podařil. Odehráli jsme zápasy proti soupeři z Národní ligy, divize i nižších soutěží. I když jsme hráli v nekompletní sestavě doplněni o juniory, tak celý tým odvedl velmi dobrý výkon. Stanovili jsme si, jak by měla naše hra vypadat a kluci to postupně naplňovali. Pohár bereme sice jako přípravu, ale už se hrají zápasy, kde jde o postup do dalšího kola. To se nám povedlo z krásného druhého místa a už teď se těším na boj ve druhém kole. Vrcholí nám příprava na nový ročník divize a juniorské ligy. Jsem tedy rád, že obraz hry začíná být dle našich představ.

A jak viděl celý pohárový víkend kapitán týmu Adam Černý? Každý pohárový zápas byl v něčem jiný a něco jiného nám ukázal. V prvním duelu s Meťákem jsme nezachytili začátek a rychle jsme prohrávali o několik gólů. Ukázala se však síla týmu, nezabalili jsme to a herní kvalitou jsme dokázali duel otočit a zvítězit. S Pelhřimovem, který v loňské sezoně bojoval v soutěži výše dokonce o postup, jsme odehráli vyrovnané klání. Dokázali jsme si, že když plníme pokyny trenérů a hrajeme hru, kterou pilujeme v tréninkách, tak to má úspěch. I přesto že jsme nakonec padli, tak tento zápas byl pro nás velkým povzbuzením. V zápase s Texasem jsme si mohli nacvičit hru na balonku a tvorbu hry. Po výraznou dobu zápasu jsme drželi balonek na hokejkách, což jsme dokázali proměnit v branky. Se Strakonicemi to byl klasický derby zápas, plno osobních soubojů a emocí. Možná zbytečně jsme se několikrát soupeřem nechali vyprovokovat ke zbytečným reakcím, naopak pokud jsme si hráli svoji hru, tak jsme soupeře florbalově přehráli. To je také velké ponaučení do sezony. Jsem rád, že jsme obsadili druhou příčku a můžeme v poháru pokračovat. Takovéto prověrky před sezonou jsou pro nás opravdu důležité a přínosné.

Milevští si tak o víkendu zajistili postup do další fáze Poháru Českého florbalu, která je čeká již nadcházející víkend. Na domácí palubovce přivítají v neděli od 17 hodin Jindřichův Hradec. Během utkání je připraven pro diváky bohatý program. Pro více informací sledujte naše sociální sítě! Přijďte opět po pauze podpořit naše áčko a pomoci týmu k postupu do dalšího kola!

Od pátka 29. do neděle 31. července se ve Strakonicích uskutečnil desátý ročník Memoriálu Petra Adlera. Potřetí v historii u toho nechybělo mužské áčko, které během tří dnů sehrálo hned devět duelů. Turnaj tak posloužil jako první měření před nadcházejícím divizním ročníkem.

Na turnaj do Strakonic odcestovala promíchaná sestava mužů a juniorů. Pro některé mladší hráče šlo dokonce o premiéru v mužském týmu. Došwiháci byli na úvodní den nalosováni do skupiny B společně s okresním rivalem z Písku, Slavií Plzeň a Pelhřimovem, se kterými se během zahajovacího dne utkali. Na úvod turnaje přisoudil los do cesty ambiciózní Písek, kterému měli Milevští rozhodně co vracet. Došwiháci vstoupili do utkání lépe, dokázali si vypracovat během úvodní půle dvoubrankový náskok, který následně rychle po pauze navýšili brankou v oslabení. Písečtí sice dvěma slepenými brankami snížili, trefou do prázdné branky však Došwiháci potvrdili povedený vstup do turnaje. Ve druhém pátečním zápase se milevský celek utkal se Slavií Plzeň. V tomto duelu naopak Došwiháci rychle ztráceli a museli dotahovat. Plzeňští dokonce vedli už o dvě branky 3:1, Došwiháci i přesto zvládli utkání alespoň srovnat, a tak si oba týmy body rozdělily. Závěrečný zápas pátečního dne byl z herního pohledu nejlepším, avšak na body to tentokrát nestačilo. I díky nízké produktivitě si tentokrát vítězství připsal Pelhřimov, který zvítězil 2:0.

Ve skupině B tedy Milevští obsadili celkově třetí příčku, a tak je v sobotu čekala skupina horších celků z úvodního dne. Do Strakonic odcestovala na sobotu velmi rozsáhlá soupiska hráčů. Trenéři Dolejš s Jiříkem sobotní den pojmuli spíše jako teambulding, kdy hráči strávili celý den spolu už od útlého rána. Úvodní duel s Mostem už totiž přišel na řadu v osm hodin ráno. Došwiháci do duelu nevstoupili dobře a rychle prohrávali 0:3. I díky změnám v sestavě se podařilo milevským alespoň urvat ze zápasu jeden bod za remízu 4:4. Nadcházející dva sobotní duely už milevskému celku vyšly o poznání lépe. Těsně před polednem totiž Došwiháci nejprve rozstříleli 7:0 FBŠ Slavii Plzeň a v závěrečném zápase dne následně přehráli i florbalisty z Kadaně v poměru 3:1. Díky těmto výhrám Milevští ovládli svoji skupinu a ve čtvrtfinále je v neděli čekaly domácí Strakonice.

Souboj rivalů z Divize byl od začátku velmi vyrovnaný. Ve tvrdě hraném duelu šli do vedení Milevští v prvním poločase. Málokdo by čekal, že půjde o jedinou branku v zápase. Ani jeden z týmů se již nedokázal prosadit, a tak se mohli radovat Došwiháci, kteří opět po roce zamířili na strakonickém turnaji do semifinále. V něm přišla zřejmě nejtěžší turnajová zkouška, Milevští totiž vyzvali plzeňské FBC, jež v uplynulé sezoně vybojovalo postup do druhé nejvyšší soutěže. Utkání však bylo od startu velmi vyrovnané, Došwiháci se rozhodně svého soka nezalekli a v utkání i dlouho vedli. Bohužel dvě chyby těsně před koncem první poloviny překlopily vedení na stranu soupeře, který si již náskok nenechal vzít a zamířil do finále. Milevské čekal souboj o konečné třetí místo s Pelhřimovem. Souboj o bronz začal téměř ihned po skončení semifinále, Milevští tak neměli moc času na regeneraci, čehož využil soupeř a rychle se dostal do vedení. Došwiháci však nic nezabalili a rychle srovnali. Bohužel v této bitvě rozhodovala koncovka, kterou měli lepší soupeř. I díky neproduktivitě milevského celku se nakonec se zisku třetího místa radoval Pelhřimov, na milevské zbylo místo čtvrté.

I tak se však dá turnaj hodnotit jen pozitivně. Došwiháci zvládli porazit soupeře ze stejné soutěže, tedy divize. Navíc Milevští potrápili i týmy z vyšších soutěží. Během tří dnů sehrál milevský celek devět duelů, které leccos napoveděly před blížícím se startem sezony. Premiéru mezi muži si navíc odbyla řada juniorů, ani jeden z nich se na turnaji rozhodně neztratil!

Svůj pohled na turnaj nabídl i trenér Lukáš Dolejš: Na tento turnaj jsme vyjeli už po několikáté. Koná se v období, kdy nám přechází kondiční příprava do té herní. Tím pádem vždy přivítáme odehrát co nejvíce zápasů s kvalitními soupeři a zároveň tento turnaj bereme jako tmelení nové party na novou sezonu.  Díky postupu do semifinále se nám povedlo odehrát devět zápasů, což je parádní. V jednotlivých zápasech jsme si zkoušeli i různé sestavy a já jsem moc rád, že během těch tří dnů se protočilo velké množství hráčů. Zkoušeli jsme si i jiné varianty řízení zápasu s velkým zapojením hráčů. O výsledek nám v tomto turnaji nikdy moc nešlo, ale na druhou stranu jsme rádi za postup do semifinále. Narazili jsme i na soupeře z vyšších soutěží, což má vždy kladný přínos. Jsem rád, že i samotní hráči si mohli mezi sebou ledacos probrat a věřím, že vše toto nás posune v poslední fázi přípravy a hlavně do startu v novém ročníku divize. Díky všem za předvedené výkony a těším se na další průběh sezony. 

Turnaj zhodnotil také univerzál David Staněk: V rámci letní přípravy jsme opět vyrazili na Memoriál Petra Adlera do Strakonic. Zastoupení týmů bylo letos opravdu kvalitní. Na turnaj jsme odjeli s mladým týmem, ve kterém se nacházeli junioři i dorostenci. Během soboty jsme si udělali důležitou poradu, která nám ukázala hodně věcí. V celkovém součtu nám turnaj vyšel opravdu dobře, i herní projev nebyl z naší strany vůbec špatný. Je škoda, že nám uteklo pódiové umístění, ale rozhodně se nemáme za co stydět.

Sestava: Kahoun, Zeman, Habart, Hejný – Plocha, Čáp, Chalupa, Kotrba, Prokop, Stráňka, Černý, Staněk, Trojáček L., Trojáček J., Dvořák, Keyzlar, Dolejš P., Dolejš D., Hrůza, Volf, Kolín Doubek

Nejmladší tým v lize, nejmladší kapitán. Odchovanec Adam Černý dostal před uplynulým ročníkem důvěru od spoluhráčů, aby přebral volné místo kapitána mužského áčka po Jakubu Mrzenovi. Stále ještě dvacetiletý útočník byl stabilním členem týmu, vynechal pouze dva duely a bodově přispěl pětačtyřiceti body k povedené sezoně. Jak se zpětně ohlíží za prvním odehraným ročníkem v Divizi, jak se mu daří kloubit studium s aktivním hraním či jak hodnotí sezonu starších žáků, které vedl v uplynulé sezoně? To jsme zjišťovali v tradičním posezónním rozhovoru.

Adame, máte za sebou první celý odehraný divizní ročník. V sezoně jste postupem času měnili cíle z pozice ve středu tabulky v útok na play-off, šel tým tedy herně nahoru?
Rozhodně. Na začátku sezony jsme nevěděli vůbec vlastně, co očekávat od sezony. Věděli jsme, že tým má sílu, neměli jsme však téměř možnost poměřit se s divizní elitou, jelikož v předchozí sezoně jsme odehráli pouze pět duelů, to nám moc neukázalo. Sezonu jsme začali výhrou nad silným Pískem, což nám vlilo novou krev do žil. Výrazným faktorem podle mého byl příchod Máry Jiříka do klubu. Dodal naší hře nějakou tvář, začali jsme vše pilovat na tréninku a postupně jsme to přetavovali v zápasech. Bohužel na podzim přišly zbytečné ztráty s ligovými outsidery a nám se play-off vzdálilo. Vše nabralo správný směr od předvánočního duelu v Plzni, kde jsme získali důležité body. Od tohoto momentu si vše sedlo a my se začali přibližovat. Je velká škoda, že jsme to nakonec nedokázali dotáhnout do finiše. I tak to byla skvělá jízda, kterou jsem si užil.

Čím si vysvětluješ ztráty se slabšími soupeři. Podcenění?
Myslím si, že o podcenění určitě nešlo. V té době jsme byli stále v Divizi nováček, tudíž jsme si nemohli moc vyskakovat. Hrála v tom řada okolností. První byla určitě řada nemocí, stále nás trápily karantény či nějaké angíny, takže jsme se nedokázali sejít. Úroveň Divize je kvalitní, proto bylo těžké jezdit v nízkém počtu. Zároveň řada hráčů ještě hrála za juniory, tudíž v některých zápasech jim už nezbývaly síly. Užší kádr nás sužoval, věřím, že to v nadcházející sezoně bude jen lepší.

Před sezonou ses stal kapitánem týmu. Často si musel krotit horké hlavy z řad některych spoluhráčů, jak se ti to dařilo?
Není to rozhodně snadné. Vím, že mám v týmu nějaké vůdčí postavení, které bylo před sezonou upevněno zvolením do kapitánské funkce. Bylo to pro mě něco nového, ze začátku jsem se s tím hodně sžíval. Je pravda, že i já jsem v zápase často horká hlava. Do každého zápasu jdu s velkým odhodláním zvítězit, vždy chci nechat na hřišti vše a pomoci týmu k úspěchu. V uplynulé sezoně jsem se však snažil své emoce brzdit a být naopak oporou pro spoluhráče. Byla to pro mě skvělá zkušenost a klukům děkuji za jejich spolupráci během sezony. Byla mi čest být kapitánem takového týmu.

Bodově ses přičinil pětačtyřiceti body, ovládl si produktivitu. Spokojenost z tohoto pohledu?
Asi ano. Bodů ale mohlo být určitě více, vždycky to může být ještě lepší. Jsem ale rád, že jsem nějak naplnil, co se ode mě čeká, to je sbírání bodů, ať už tvorbou hry v podobě asistencí nebo střílení branek. To že jsem v bodování nahoře mě samozřejmě těší, ale pokud bychom hráli play-off a mně se tolik nedařilo bodově, tak to rozhodně vyměním. Týmový sport je vždycky o týmovém výsledku. Vím, že mám ve své hře řadu nedostatků, na kterých chci zapracovat a v příští sezoně klidně číslo ještě vylepšit.

V sezoně se vám rozšířil realizační tým o Marka Jiříka, jak vnímáš jeho přínos a roli?
Jak jsem říkal, jeho příchod pro klub hodně znamená. Na Márovi je vidět, že dřív působil aktivně jako hráč. Velmi dobře vidí hru, dokáže dobře navnímat styl soupeře a připravit nás na něj. Má jednoznačný styl, který chce praktikovat, který se mně osobně hodně líbí. Doufám, že v nové sezoně na to navážeme a budeme diváky na tribunách bavit florbalem, to je přece nejdůležitější.

Kromě jiného působíš v klubu také jako trenér, v uplynulé sezoně jsi vedl starší žáky. Jak si byl spokojen s průběhem sezony.
Pokud hodnotím tým modrých, se kterými jsem absolvoval turnaje, tak to bylo jako na houpačce. Měli jsme turnaje, které se nám povedly, naopak jsme odehráli také turnaje, kdy jsme v zápasech nehráli dobře. Důležité však bylo, že i díky velkému srdci a bojovnosti kluků jsme se dokázali držet většinu času v elitním výkonnostním koši a sehráli jsme díky tomu řadu kvalitních zápasů s nejlepšími týmy v kraji, to rozhodně kluky někam posunulo. Byl i vidět herní proces na klukách, což nás těší více. Přeci jen v této kategorii by neměly být výsledky hlavní alfa omegou. Moc mě také těší, že naskočila mezi staršími kluky i řada hráčů ročníku 2008, jež si díky tomu vyzkoušeli těžké zápasy. Věřím, že to kluci zužitkují i v nadcházející sezoně. Kaňkou na sezoně je však to, že jsme na několik zápasů odjížděli v nízké počtu hráčů. Karantény, nějaké další nemoci či jiné důvody nám trochu bránily v rozletu, to bude potřeba do příštího ročníku změnit.

V klubu ukončil své působení po sezoně Zdeněk Dušek, se kterým jsi v posledních ročnících působil na lavičce. Jak moc tě mrzí, že končí tahle spolupráce?
Mrzí to opravdu velmi. Zdenda si mě vytáhl, když jsem byl úplný začátečník. Viděl ve mě zřejmě potenciál a od začátku působil jako můj takový mentor. Měli jsme na věci shodné názory, což nám pomohlo ve spolupráci. Zdenda je opravdu velký odborník, opravdu hodně mě toho naučil. Jeho styl trénování a přístupu byl opravdu profesionální. Hráči ho měli moc rádi, chápu však jeho rozhodnutí. Ve sportovním prostředí působil opravdu dlouho, má právo odpočinout si. Ještě bych mu tímto směrem moc poděkoval za vše a budu rád, když zůstaneme v kontaktu i nadále.

Jaký čeká program starší žáky v nejbližší době?
Aktuálně má tým volno, po sezoně jsme trénovali v plném proudu, volno si aktuálně zaslouží a mohou si užít prázdniny. Hráči se určitě rozjedou o prázdninách pryč, tudíž by to ani početně nedávalo smysl. Plnohodnotnou přípravu na nový ročník rozjedeme soustředěním, které je naplánováno v srpnu. Poté se vrátíme do svého režimu. O prázdninách máme však v plánu uskutečnit nějaké bonusové tréninky, o tom se hráči dozvědí v klubové sekci. Těším se na další spolupráci s nimi.

Nedávno klub oslavil desetileté výročí, jak ty vzpomínáš na své začátky?
Je neskutečné, jak to uteklo. Stále mám v živé paměti, jak se mamka dozvěděla, že v Milevsku bude probíhat florbalový nábor. Rozhodoval jsem se v té době jestli zamířím do Tábora či do Milevska, jelikož to mám ze své domoviny na půl cesty. Nakonec jsem se rozhodl pro Milevsko a udělal jsem dobře. Ze začátku jsem bral florbal spíše jako doplňkový sport k fotbalu, postupně mě však začal bavít víc a víc. Byla to skvělá parta, a když jsem se musel rozhodnout co budu dělat, tak zvítězil florbal. Klub ušel obrovský kus cesty, stal se z nás silný regionální klub, na který slyším chválu ze všech stran. Během těch let jsem nasbíral spoustu skvělých zážitků, zkušeností a úspěchů. Věřím, že však nejsou poslední a nějaký ten úspěch si připíšeme i v mužské kategorii.

Víme o tobě, že při studiu kloubíš několik dalších brigád ze sportovního prostředí, prozraď nám, kde všude inicialy AČ pod příspěvky můžeme najít?
Je toho slušná řádka (smích). Hlavně však působím jako redaktor Českého florbalu, kde jsem se už propracoval k nejdůležitějším tématům a vytvářím mimo jiné rozhovory s nejdůležitějšími osobnostmi florbalu u nás. Dále mě poté najdete také na klubovém webu extraligového českobudějovického Motoru, kde mě práce také moc baví. Vždy jsem se chtěl chytit v nějakém klubu na vrcholové úrovni, což se mi teď podařilo. Právě odtud poté moje články odebírají českobudějovické zpravodaje typu Budějovická drbna. Mám rozjeté i další projekty, ale tohle jsou ty největší. Rozhodně se nenudím (smích).

Jak se ti daří kloubit školu a florbal? Přeci jen vysokou školu v Milevsku bohužel nenajdeme.
Samozřejmě to není jednoduché. Studuji na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na Pedagogické fakultě aprobaci Český jazyk a zeměpis. Škola a brigády zabírají spoustu času. I po těch deseti letech mě však stále velmi baví a naplňuje, proto si vždy najdu na tréninky čas. V úvodním roce mého studia bylo však velmi těžké dojíždět v týdnu na tréninky zpět do Milevska. Věřím, že v sezoně nadcházející se mi vše povede vyřešit. Myslím si, že pokud člověk chce, tak se vše dá vyřešit.

Adame, děkujeme za rozhovor. Ať se Ti daří na všech frontách!